V Lužických horách vznikla alej zapomenutých odrůd třešní. Připomíná společnou historii Čechů a Němců

Podél cesty u přírodní památky Rašeliniště Mařeničky na Českolipsku vysázeli novou alej starých odrůd třešní. Takzvaný genofondový sad tvoří 23 stromů, které připomínají ovocné odrůdy kdysi pěstované na české i německé straně Lužických hor. Projekt vznikl u příležitosti 50. výročí založení CHKO Lužické hory a symbolizuje také společnou péči obou národů o zdejší krajinu.

Každá z obcí na území chráněné krajinné oblasti má v aleji svou třešeň.

Alej tvoří 12 starých odrůd třešní a jedna višeň

Původním záměrem bylo založit sad původních ovocných dřevin jako připomínku někdejšího soužití Čechů a Němců v regionu. Nakonec dostaly přednost třešně. V aleji podél polní cesty tak roste 12 historických odrůd třešní a jedna višeň. Rouby pocházejí z německého Julius Kühn-Institutu Pillnitz, spolkového výzkumného ústavu zaměřeného mimo jiné na kulturní rostliny, genofond a šlechtění ovocných dřevin. „Jsou to odrůdy, jež nemusí být nutně české nebo německé, ale jsou to odrůdy, které se tady dříve pěstovaly,“ vysvětlila dendroložka Správy CHKO Lužické hory Ludmila Havrdová. Všechny vysazené stromy pocházejí z genetického materiálu ověřeného německým institutem. Jednotlivé odrůdy se liší dobou kvetení i dozrávání plodů. Některé jsou vhodné především pro přímou konzumaci, jiné se hodí například k výrobě pálenky. Při výsadbě se počítalo také s dostatečnými rozestupy mezi stromy a ochranou před zvěří. Jednotlivé stromky proto chrání oplocení, které má zabránit okusu vysokou zvěří. První úrodu třešní očekávají odborníci přibližně za deset let.

Historické odrůdy skrývají zajímavé příběhy

Mezi vysazenými odrůdami zaujme například jediná višeň s názvem Von Bremens Saure, v překladu Von Bremenova nakyslá třešeň. Podle ředitele libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Lukáše Bílka je zajímavá tím, že se o ní sice psalo v historických pramenech, dlouho však nikdo nevěděl, jak skutečně vypadá. Před přibližně 60 lety se ji podařilo identifikovat díky charakteristickému tvaru pecky. Pozoruhodná je také odrůda Grosse Schwarze Knorpelkirsche, tedy Velká černá chrupka. Patří k nejstarším třešním v novém sadu a její pěstování je doloženo už v roce 1540.

Záchrana starých ovocných odrůd pokračuje i v dalších částech kraje

Genofondový sad v Lužických horách není jediným projektem v Libereckém kraji, který se zaměřuje na uchování historických ovocných odrůd. Geopark Ralsko na Českolipsku vysadil v Alejích vzpomínek desítky původních odrůd jabloní a hrušní. Staré ovocné odrůdy typické pro chladnější podhorské oblasti Jizerských hor a Frýdlantska uchovává také sad Ekocentra v Oldřichově v Hájích. K návratu tradičních ovocných stromů do krajiny přispívá rovněž Jablonec nad Nisou, který obnovuje výsadbu starých odrůd jabloní. Město si letos připomíná 160 let od povýšení na město a jabloň má také ve svém znaku.

Zdroj: ČTK

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.