České lanýže mají překvapivě dlouhou historii

Lanýže nejsou pouze doménou Francie či dalších tradičních pěstitelských oblastí. Vyskytují se také v české přírodě a jejich historie na našem území sahá nejméně do 14. století. V posledních letech se navíc rozvíjí jejich cílené pěstování jako zemědělské plodiny. Historii i současnosti lanýžů v Česku se věnuje výstava Tajemství českého lanýže v Národním zemědělském muzeu v Praze. ČTK to řekl Richard Beneš, zakladatel Asociace Český lanýž, která výstavu pořádá.

„Jde o deset let našeho výzkumu v kostce. (...) Začínali jsme s tím, že Česká republika nemá žádnou lanýžovou historii. Ukázalo se, že tomu tak vůbec není,“ uvedl Beneš.

České země mají jednu z nejstarších doložených lanýžových historií v Evropě

Návštěvníci se na výstavě seznámí mimo jiné s nejstarší známou zmínkou o lanýžích na území dnešní České republiky. Učenec Bartoloměj z Chlumce je popsal ve svém slovníku Glossarius již kolem roku 1360. „Takže historie lanýžů v českých zemích je v tuto chvíli ta nejstarší známá v křesťanské Evropě,“ řekl Beneš. První záznam o lanýžích ve Francii podle něj pochází až z roku 1370, tedy přibližně o deset let později. Jeho autorem byl synovec Karla IV., s nímž byl český panovník v kontaktu. Podle Beneše tak vzniká zajímavá hypotéza, kterou zatím nelze potvrdit ani vyvrátit: možná právě Češi přispěli k tomu, že Francouzi začali lanýže konzumovat. Výstava upozorňuje také na další zvláštnost českých historických pramenů. Lanýže se v nich opakovaně spojují s jeleny, což je podle Beneše v evropském kontextu výjimečné. Zatímco v jiných zemích se lanýže tradičně spojovaly především s prasaty, v českých zemích se v historických záznamech objevuje jiná souvislost. Zajímavý je i samotný český název lanýž, který může podle Beneše pocházet od slova laň. V ostatních evropských jazycích se názvy obvykle odvozují od latinského výrazu tuber, tedy hlíza nebo otok. „Nyní se snažíme zjistit, jestli jeleni opravdu patří do ekologie lanýžů,“ uvedl Beneš. Výzkumníci zkoumají nejen to, zda jeleni lanýže konzumují, ale také zda jejich spory dokážou přežít průchod trávicím traktem podobně jako u prasat.

Pěstování lanýžů se rozvíjí také v českých podmínkách

Současnosti lanýžnictví v Česku se výstava věnuje prostřednictvím aktivit Asociace Český lanýž. Ta se zaměřuje především na rozvoj pěstování lanýžů v České republice a na zpřístupňování potřebných znalostí zájemcům o jejich produkci. Richard Beneš s manželkou sbírali zkušenosti s pěstováním lanýžů ve Francii. Posledních deset let se věnují osvětě a rozšiřování tohoto oboru v Česku. Ve vlastní laboratoři vyvíjejí technologie, které mají umožnit úspěšné pěstování lanýžů v tuzemských podmínkách. Zabývají se také prodejem sazenic určených pro zakládání lanýžových výsadeb. Výstava Tajemství českého lanýže představuje výsledky desetiletého výzkumu a přibližuje nejen historické souvislosti, ale také možnosti dalšího rozvoje lanýžnictví. V Národním zemědělském muzeu v Praze bude k vidění do konce letošního roku.

Zdroj: ČTK

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.