
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos díky spolupráci s veřejností získala informace o 23 pozorováních kudlanky nábožné v Krkonoších a jejich blízkém okolí. Většina nálezů pochází z nižších a středních poloh, tři však pocházejí z míst nad 900 metrů nad mořem. Nejvýše položenou kudlanku zaznamenali na hraně Labského dolu ve výšce 1350 metrů.
Šíření tohoto teplomilného dravého hmyzu do nových oblastí podle vědců souvisí se změnou klimatu.
„Letošní nejvýše položený nález v Krkonoších z hrany Labského dolu, ve výšce 1350 metrů, je překvapující,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. V takové nadmořské výšce panují drsné horské podmínky, které teplomilným druhům příliš nesvědčí. Letošní velmi teplé léto však podle Drahného pravděpodobně umožnilo kudlance úspěšně dokončit vývoj do dospělosti. Samotný nález ale ještě neznamená, že se druh na daném místě pravidelně rozmnožuje nebo tam vytvořil stabilní populaci. Další pozorování ve výšce kolem 950 metrů pocházejí z okolí Lysečinské boudy a z lokality Karlov nad Pecí pod Sněžkou. Kudlanku zaznamenali také v horní části Rokytnice nad Jizerou. Naopak chybějí hlášení z centrální části Krkonoš severně od Vrchlabí, včetně Špindlerova Mlýna.
Správa KRNAP před měsícem vyzvala veřejnost, aby hlásila výskyt kudlanky nábožné v Krkonoších. Zájem překonal očekávání a pracovníci parku obdrželi několik stovek hlášení. Většina se týkala lokalit mimo Krkonoše, celkem 23 pozorování však pocházelo z hor a jejich blízkého okolí. První výskyt kudlanky ve volné přírodě Krkonoš eviduje správa parku od roku 2019. Tehdy pracovníci našli samičku na louce nad Bolkovem u Rudníku v nadmořské výšce 680 metrů. Kudlanka nábožná se z jižní Moravy začala šířit do teplejších oblastí Čech na přelomu tisíciletí. V posledním desetiletí se její výskyt posouvá také do míst, kde ji vědci ještě donedávna neočekávali.
Podle zoologa Správy KRNAP Jana Materny existuje několik způsobů, jak se kudlanky mohou do Krkonoš dostat. Jedním z nich je náhodný transport člověkem. Malá nedospělá kudlanka se může ukrýt například v autě, zavazadle nebo mezi přepravovanými věcmi a dostat se tak do míst, kam by sama běžně nedorazila. Další možností je přenos vzdušnými proudy. Vítr dokáže přemístit drobné organismy na značné vzdálenosti a silné proudění spojené s bouřkami může způsobit, že se jednotliví jedinci objeví daleko od oblastí svého obvyklého výskytu. Kudlanka není jediným příkladem změn, které se v krkonošské přírodě v posledních letech objevují v souvislosti se změnou klimatu. Do vyšších nadmořských výšek se posouvá také horní hranice lesa a hranice výskytu klíšťat.*