Zemědělská politika EU po roce 2027: ministři se shodli na hlavních prioritách

Ministři zemědělství členských států Evropské unie se na jednání v Lucemburku shodli na dalším směřování společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027. Podpořili zachování společného evropského rámce a zároveň zdůraznili potřebu respektovat podmínky jednotlivých zemí. Českou republiku zastupoval ministr zemědělství Martin Šebestyán.

„Byl to náročný den. Měli jsme řadu bilaterálních jednání, a to jak s evropským předsednictvím, tak se státy V4, Itálií, Francií, Lucemburskem, Portugalskem a dalšími partnery. Myslím, že přijatý kompromis je velmi dobrý a České republice se podařilo prosadit hlavní priority pro další směřování společné zemědělské politiky,“ uvedl ministr.

Podpora zemědělců a financování po roce 2027

Jedním z hlavních témat jednání Rady ministrů zemědělství a rybářství EU (AGRIFISH) byla podoba budoucí zemědělské politiky a její financování. Česká republika považuje za důležité, že otázky zastropování zemědělských podpor a jejich postupného snižování (degresivity) se budou dále řešit v souvislosti s vyjednáváním víceletého finančního rámce EU. Předsednictví se k tomu zavázalo zvláštním prohlášením. Členské státy se shodly také na základních definicích příjemců podpor. Cílem je nastavit spravedlivé podmínky pro zemědělské podniky různých velikostí a zaměření. Dohoda počítá se zachováním podpory citlivých zemědělských sektorů, potravinářství, mladých zemědělců a generační obměny v zemědělství. Česká republika získala podporu také pro pozemkové úpravy a opatření ke zlepšení zadržování vody v krajině. Ta mají přispívat k ochraně půdy před erozí a zvyšovat odolnost zemědělství vůči dopadům změny klimatu.

Méně administrativy a větší odolnost zemědělství

Součástí kompromisu je také další zjednodušování pravidel a snižování administrativní zátěže zemědělců. Výsledná dohoda má vytvořit základ pro další jednání o rozpočtu EU a následné vyjednávání s Evropským parlamentem. Česká republika společně se Slovenskem předložila prohlášení, které vymezuje priority pro další fázi jednání. Patří mezi ně především zachování dostatečného financování evropského zemědělství. Ministři se věnovali také zemědělskému obchodu a vztahům EU se třetími zeměmi. Diskutovali o možnostech evropských zemědělců a potravinářů uplatnit své produkty na zahraničních trzích i o podmínkách, které mají zajistit férovou konkurenci mezi evropskými a zahraničními producenty. Dalším tématem byla bakterie Xylella fastidiosa, která ohrožuje řadu zemědělských plodin a dalších rostlin. Diskuse se zaměřila na prevenci jejího šíření a na účinná ochranná opatření.

Česká republika představila také návrhy na prodloužení mimořádné dočasné podpory na pokrytí zvýšených nákladů na zemědělská paliva, evropská opatření pro přizpůsobení zemědělství klimatické změně a posílení vodní odolnosti zemědělských podniků. Další iniciativa se týkala omezení administrativní zátěže spojené s integrovanou statistikou zemědělských podniků po roce 2030. V oblasti rybářství se ministři zabývali zjednodušením administrativních pravidel a zkušenostmi s digitálními nástroji pro kontrolu dovozu produktů rybolovu. Cílem je zachovat účinnou kontrolu trhu a současně omezit administrativní povinnosti dotčených subjektů. Česká republika chce v dalších jednáních prosazovat takové nastavení evropské zemědělské politiky, které podpoří konkurenceschopnost zemědělců, omezí zbytečnou administrativu a zajistí stabilní podmínky pro produkci kvalitních a bezpečných potravin.

Zdroj: MZe