MENDELU zahájí nový výzkum agrolesnictví

Jak mohou stromy a řízená pastva drůbeže pomoci půdě lépe zvládat sucho a teplotní výkyvy? A kdy naopak hrozí problémy, například zhutnění půdy? Odpovědi bude hledat nový tříletý výzkum Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), který začne v lednu 2027. Projekt s názvem Vliv integrace dřevin, pastvy a jejich interakcí na biofyzikální procesy v agrolesnických systémech podpořila Grantová agentura Gregora Johanna Mendela.

Agrolesnictví propojuje pěstování dřevin se zemědělskou produkcí. Stromy mohou zmírňovat teplotní extrémy, ovlivňovat dostupnost vody a podporovat půdní procesy. Jejich skutečný přínos ale závisí na uspořádání systému, vlastnostech půdy, ročním období i způsobu pastvy.

Stromy a pastva podpoří zdraví půdy

Vědcům zatím chybějí dlouhodobá data ze středoevropských podmínek, která by pomohla převést obecné poznatky do konkrétních doporučení pro zemědělce. Výzkumníci proto budou přímo na farmě sledovat čtyři varianty využití půdy: ornou půdu, trvalý travní porost, sad bez pastvy a sad s pastvou drůbeže. Díky tomuto srovnání budou moci lépe rozlišit vliv stromů a pastvy i jejich vzájemné působení. Vlhkost a teplotu půdy budou automatické senzory měřit každých 15 minut. Odborníci se zaměří také na schopnost půdy přijímat vodu, její zhutnění a fyzikální, chemické i biologické vlastnosti. Sledovat budou rovněž půdní respiraci, tedy uvolňování oxidu uhličitého z půdy, a fyziologický stav i růst dřevin. „Nechceme pouze potvrdit, že stromy nebo pastva mohou půdě prospívat. Potřebujeme zjistit, za jakých podmínek se jejich pozitivní účinek skutečně projeví, jak se mění během sezóny a kde mohou vznikat takzvané trade-offy neboli kompromisy. Teprve z takových dat lze formulovat doporučení použitelná v praxi,“ uvedl projektový tým.

Na výzkumu spolupracují dvě fakulty

Projekt propojuje odborníky z Lesnické a dřevařské fakulty a Agronomické fakulty MENDELU. Tým Lesnické a dřevařské fakulty vede hlavní řešitel Jakub Černý. Spolupracují s ním A. M. Mitrová, P. Zapletal, D. Juřička, L. Holík a P. Horák. Zaměřují se především na reakce dřevin na podmínky prostředí, agrolesnické systémy, mikroklima a pohyb vody v půdě. Tým Agronomické fakulty koordinuje spoluřešitelka Jana Šimečková, kterou doplňuje V. Vlček. Jejich úkolem bude zkoumat zejména chemické vlastnosti půdy, stabilitu půdních agregátů a půdní respiraci. Propojení obou týmů umožní posoudit, jak spolu souvisejí kondice stromů, dostupnost vody a fyzikální, chemické i biologické procesy v půdě.

Výsledky pomohou s rozhodováním v praxi

Výstupem projektu bude jednotný postup pro hodnocení silvopastevních systémů, tedy systémů kombinujících stromy a pastvu. Vědci připraví také otevřený soubor půdních, mikroklimatických a ekofyziologických dat a doporučení pro vhodné hospodaření. Získané poznatky mají pomoci zemědělcům i odborníkům lépe rozhodovat, kde se vyplatí kombinovat stromy s pastvou a jak takový systém správně nastavit. Výzkum zároveň přinese podklady pro další studie a vývoj opatření, která pomohou zemědělství lépe se přizpůsobovat měnícím se klimatickým podmínkám.

Zdroj: MENDELU