Most pěstuje zeleninu bez půdy. Aeroponické věže šetří vodu a čerstvé bylinky míří rovnou do restaurací

Technické služby města Mostu pěstují část zeleniny moderním způsobem, který se obejde bez půdy. Ve vlastním skleníku využívají aeroponické pěstování ve věžích, při němž mají kořeny rostlin přístup ke vzduchu a živiny získávají z automaticky dávkované vody. Systém podle pracovníků urychluje růst a zároveň snižuje spotřebu vody.

Vypěstované okrasné rostliny už technické služby využívají při úpravě veřejných prostranství. Květiny a další rostliny vysazují na záhony, kruhové objezdy i další plochy ve městě. Čerstvá zelenina, především bylinky a saláty, zatím putuje do místních restaurací. Do budoucna by mohla zásobovat také školní jídelny. Skleník si pracovníci technických služeb sestavili sami. Využívá vlastní solární elektrárnu a speciální úpravnu vody. „Je to taková trošku snaha vrátit se k historii, kdy technické služby rozsáhlé skleníky měly a všechno, co se sázelo ve městě, byla vlastní produkce,“ uvedl ředitel technických služeb Michal Hartman.

Rostliny rostou ve věžích bez zeminy

Potravinový skleník je rozdělený na dvě části. V jedné z nich lze na ploše 200 metrů čtverečních vypěstovat až 3500 rostlin v 50 pěstebních věžích. Rostliny zde nepotřebují zeminu. Přibližně jednou za 20 minut se ke kořenům dostává voda s potřebnými živinami. Kořeny přitom zůstávají ve vzduchu, což je princip aeroponie. „Odborníci uvádějí, že takto pěstovaná zelenina roste přibližně o 50 procent rychleji, než když je v zemině,“ uvedl Hartman. Celý systém je plně automatizovaný. Ve skleníku rostou například bazalka, petržel, pažitka a různé druhy salátů. Čerstvě sklizené produkty se dostávají do místních restaurací během pouhých 15 minut. Technické služby se zaměřují především na listovou zeleninu. Plodová zelenina by vyžadovala opylovače a provoz skleníku by tak byl technologicky i organizačně náročnější.

Městský skleník dodává i květiny

Vedle potravinového skleníku funguje další prostor o ploše 200 metrů čtverečních, který slouží k pěstování trvalek a letniček v klasické zemině. „Letos jsme už sázeli do města nejrůznější druhy. Výhodou je, že si nejprve naplánujeme, co potřebujeme, podle toho pak připravíme směs,“ uvedl Hartman. Výhodou vlastní produkce je podle technických služeb možnost lépe plánovat výsadbu městské zeleně a současně si vypěstovat rostliny podle konkrétních potřeb Mostu. Oba skleníky zaměstnanci sestavovali vlastními silami. Jejich pořízení stálo přibližně dva miliony korun, dalších 600 000 korun si vyžádala technologie. Ta pracuje s takzvanou osmotickou vodou, tedy vodou zbavenou nečistot a minerálů. Při pěstování se podle technických služeb nepoužívá chemie. Skleníky mají také automatické zastiňování a regulaci teploty. Systém podle aktuálního počasí upravuje podmínky uvnitř. „Když venkovní teploty stoupaly ke čtyřiceti stupňům Celsia, chlazení bylo opravdu náročné, jinak zajišťuje celou obsluhu jeden člověk na půl úvazku,“ uvedl Hartman.

Odpadní teplo by mohlo vytápět skleník

Technické služby nyní hledají další možnosti, jak provoz skleníků propojit s dalšími městskými technologiemi. Původně plánovaly využít přebytky zeleniny ve školách a pobytových zařízeních, případně v bioplynové stanici. Odpadní teplo z jejího provozu mělo následně sloužit k vytápění skleníků v zimě. Tento model se ale podle Hartmana ekonomicky nevyplatil. Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) proto město zvažuje jiné řešení, například zpracování plastů v menším měřítku, při kterém by vznikalo využitelné odpadní teplo pro zimní vytápění skleníků. Technické služby už mají stavební povolení také na kompostárnu, která by mohla v areálu začít vznikat začátkem příštího roku.

Zdroj: ČTK