Menu
e-shop
Botanická zahrada hl. m. Prahy rozšířila projekt Kořeny osobností o další významné jméno české vědy. Svůj strom v trojské botanické zahradě vysadil profesor Petr Pyšek, jeden z nejvýznamnějších českých botaniků a světově uznávaný odborník na ekologii rostlin a biologické invaze.
Součástí projektu se zároveň stala vzácná dřevina tajvánie kryptomeriovitá (Taiwania cryptomerioides), reliktní jehličnan pocházející z horských oblastí východní Asie. Projekt Kořeny osobností už sedmnáctým rokem propojuje významné osobnosti s výjimečnými rostlinami z celého světa a jejich příběhy představuje návštěvníkům prostřednictvím Stezky osobností.
Profesor Petr Pyšek (*1958) pochází z botanické rodiny. Jeho otec, docent Antonín Pyšek, patřil k předním odborníkům na ruderální a synantropní flóru v evropském měřítku. Petr Pyšek vystudoval geobotaniku a ekologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Rostlinným invazím se začal věnovat během stáže na Oxfordské univerzitě. Dnes patří mezi nejcitovanější české vědce a významně ovlivňuje světový výzkum ekologie rostlin. Působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, kde vede Oddělení ekologie invazí, a také na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Jeho výzkum se zaměřuje především na biologické invaze rostlin, jejich vliv na přírodu a krajinu a ochranu biologické rozmanitosti. Založil databázi českých a později i světových invazních rostlin, za což v roce 2018 získal Cenu Neuron. Je také držitelem Národní ceny vlády Česká hlava a mezinárodního ocenění Alfred Russel Wallace Award, které patří mezi významná světová ocenění v oboru biogeografie. „V projektu Kořeny osobností je zastoupena řada významných jmen z nejrůznějších oblastí lidské činnosti, vědu nevyjímaje. Jméno pana profesora Petra Pyška v něm proto nemohlo chybět. Velmi si vážíme jeho práce i skutečnosti, že přijal naše pozvání stát se součástí tohoto projektu. Výzkum biologických invazí rostlin patří k aktuálním tématům současné botaniky a jeho význam stále roste. Týká se totiž nejen ochrany přírody, ale také botanických zahrad, které se podílejí na studiu i úsilí o zachování rostlinné rozmanitosti,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy. „V dnešní době, kdy se ochrana biodiverzity stále více dostává do povědomí veřejnosti, představuje projekt Kořeny osobností skvělou příležitost, jak posilovat vztah lidí k přírodě – a je jedno, jestli si přijdou do zahrady prohlédnout strom jen tak, nebo kvůli tomu, kdo ho vysadil. Úplně nejlepší je, když s sebou vezmou děti. Cestu k nápravě našeho chování k přírodě je totiž třeba začít u nich,“ uvádí profesor Petr Pyšek.
Tajvánie kryptomeriovitá (Taiwania cryptomerioides) patří mezi nejvzácnější jehličnany světa. Jde o reliktní druh a jeden z nejstarších vývojových článků čeledi cypřišovitých. Přirozeně roste v horských oblastech Tchaj-wanu, jihozápadní Číny, severního Myanmaru a Vietnamu. V přírodě může dorůstat výšky přes 60 metrů a dožívat se stovek až tisíců let. Díky svému starobylému původu bývá označována také jako „živá fosilie“. Mladé stromy mají pravidelnou kuželovitou korunu a jemné jehlice, které se s věkem mění v drobné šupinovité listy. Dřevo tajvánie je mimořádně trvanlivé, lehké a odolné vůči houbám i hmyzu. Po staletí proto nacházelo využití ve stavebnictví a řemeslech. V Botanické zahradě Praha patří tajvánie mezi mimořádně cenné exempláře. Strom, který vysadil profesor Petr Pyšek, byl vypěstován ze semen dovezených před 26 lety. Ještě donedávna byla tajvánie považována za druh příliš choulostivý pro celoroční pěstování ve středoevropských podmínkách. V trojské botanické zahradě se však podařilo prokázat opak, pravděpodobně také díky specifickému mikroklimatu trojské kotliny a postupně se oteplujícím klimatickým podmínkám. Tajvánie byla vysazena v nové expozici Rostlinná odysea, která návštěvníkům představuje evoluci rostlinné říše.
Projekt Kořeny osobností vznikl ve spolupráci Botanické zahrady hl. m. Prahy s Darinou Miklovičovou v roce 2009. Za sedmnáct let se do něj zapojilo téměř 130 významných osobností z řad vědců, státníků, umělců, sportovců, válečných veteránů i představitelů charitativních organizací. Jejich stromy tvoří Stezku osobností, která propojuje příběhy inspirativních lidí s výjimečnými dřevinami. Mezi osobnosti zastoupené v projektu patří například prezident Václav Havel, 14. dalajlama, sir Nicholas Winton, Meda Mládková, Madeleine Albrightová, Miloš Forman, Manolo Blahník, Tomáš Baťa, Tomáš Jan Baťa, Miroslav Zikmund nebo Jiří Hanzelka. Součástí projektu jsou také národní stromy České republiky a Slovenska, které vysadili prezidenti Petr Pavel a Zuzana Čaputová. Kořeny osobností připomínají, že stejně jako stromy zapouštějí kořeny do krajiny, zanechávají výjimeční lidé trvalou stopu ve společnosti. Propojení lidských příběhů s krásou a rozmanitostí rostlinného světa dává projektu jedinečný charakter.
Zdroj: Botanická zahrada hl. m. Prahy
