Sucho v Česku: Pomůže jen zadržet vodu v krajině a mít dostatek nádrží

Sucho v Česku nelze podle odborníků řešit jedním opatřením. Pomoci může pouze kombinace zadržování vody v krajině, vodních nádrží a úsporného hospodaření se stávajícími zdroji. Shodli se na tom hydrologové Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pro Česko jsou podle nich jediným zdrojem vody srážky, a proto je nutné přijímat opatření, která vodu v krajině udrží co nejdéle.

Voda potřebuje zůstat v půdě i krajině

Zadržet více vody v půdě a krajině je podle obou expertů možné například prostřednictvím revitalizace vodních toků, zvyšování biodiverzity, šetrnějších zemědělských postupů či lepšího hospodaření s vodou v lesích. Podle Langhammera je potřeba věnovat větší pozornost také městské krajině. Pomoci může například snižování podílu nepropustných ploch, aby voda okamžitě neodtékala do kanalizace, ale mohla se zapojit do přirozeného vodního oběhu. „Pokud uděláme jenom opatření v krajině a na půdě, tak tím zvýšíme vodní blahobyt v krajině, ale nakonec ta voda vždycky skončí ve vodním toku. Pokud si ji tam nezadržíme v nějakých větších objemech, tak odteče,“ řekl Hrdinka. Samotná výstavba nádrží podle něj také nestačí. Pokud by se budovaly nové vodní nádrže bez opatření v krajině, mohlo by do nich přitékat velké množství živin a zhoršovat se kvalita zadržené vody. Mezi pozitivní příklady opatření, která se už nyní v krajině realizují, patří podle Langhammera například revitalizace mokřadů v horách, obnova dříve odstavených ramen řek v nížinách nebo návrat původních koryt potoků v městských oblastech.

Méně sněhu znamená méně vody pro jaro

Výstavba nových nádrží sama o sobě problém nevyřeší a podle obou expertů jde navíc o dlouhodobý proces. Připomněli například připravovanou přehradu v Nových Heřminovech, proti které se v minulosti stavěli ekologové i někteří místní obyvatelé. Primární funkcí této přehrady má být podle expertů ochrana před povodněmi. Dalším problémem bude do budoucna změna podoby zimních srážek. Méně sněhu a více deště v zimě znamená, že voda může z krajiny rychleji odtékat, aniž by se využila jako přirozená zásoba pro jarní období. „Pro zvýšení zásob podzemní vody je důležité vodu v krajině udržet co nejdéle a dát jí příležitost k tomu, aby z povrchu prosákla přes půdu do podzemních horizontů,“ řekl Langhammer. Podle něj je proto důležité například neodvádět vodu ze zpevněných povrchů ve městech a tam, kde to není nutné, omezovat souvislé asfaltové plochy. Problém představuje také zhutnění zemědělské půdy těžkou mechanizací, které omezuje vsakování vody.

Podzemní voda se doplňuje pomalu, vyschnout může rychle

Hladinu podzemní vody podle Langhammera nezvýší jednorázová srážka ani týden deště. Zásoby podzemní vody se doplňují postupně během měsíců a let, zatímco jejich vyčerpání může být naopak velmi rychlé. „To je důvod, proč jsou opatření v krajině naprosto zásadní, protože to je něco, co musí fungovat dlouhodobě. Nádrž je užitečná na krizové zásobování obyvatel, ale nezmění nic na deficitu hladiny podzemní vody,“ uvedl. Hrdinka nepředpokládá, že by v domácnostech napojených na skupinový vodovod měl v následujících 30 až 50 letech nastat zásadní problém se zásobováním pitnou vodou. Nejistější je však situace u lokálních zdrojů, jako jsou vrty, studny nebo prameniště. S pokračující změnou klimatu může jejich vydatnost klesat a některé zdroje mohou vysychat.Sa motné prohlubování vrtů podle Hrdinky do budoucna problém nevyřeší. Obce, kterých se nedostatek vody týká, by proto podle něj měly začít včas jednat s vodárnami o možnosti připojení na skupinové vodovody.

Zdroj: ČTK