Lednice ukazuje krásu domácích rostlin. Čtyři záhony představují bohatství místní květeny

Mnoho lidí netuší, jak pestrá a cenná je květena v okolí jejich domovů. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto v Lednici rozvíjí osvětové aktivity zaměřené na biodiverzitu rostlin a význam domácích druhů pro krajinu i okrasné zahradnictví. Vybrané plané rostliny odborníci vysadili přímo ve veřejném prostoru obce, aby se s nimi mohli zblízka seznámit místní obyvatelé i návštěvníci.

Odborníci a odbornice vysadili v Lednici čtyři trvalkové záhony s druhy rostlin, které se běžně vyskytují ve volné přírodě. Nacházejí se u mateřské školy, základní školy, lázní a v univerzitním kampusu. „Naším cílem bylo seznámit místní obyvatele, studující i návštěvníky Lednice s tím, co v okolí roste a jakým způsobem se tyto druhy mohou uplatnit v okrasném zahradnictví,“ přiblížila Jarmila Neugebauerová z Ústavu zelinářství a květinářství ZF MENDELU. Na záhonech výzkumný tým sleduje, jak se rostliny z volné přírody chovají ve srovnání s běžně pěstovanými okrasnými druhy. Hodnotí jejich estetickou hodnotu, změny morfologie a barevnosti v průběhu vývoje a zároveň připravuje metodiku pro zakládání a údržbu těchto záhonů. Součástí každého záhonu budou také informační tabule a jmenovky s QR kódy, které zájemce odkážou na podrobnější informace. Dozvědí se například, jak rostlina vypadá v době kvetení nebo jaké další možnosti jejího využití nabízí. Finální seznam čítá přibližně 40 druhů, rozdělených do pěti skupin podle počtu vysazených kusů a jejich procentického zastoupení v záhonu. Mezi zajímavé druhy patří například divizna černá, divizna brunátná, černohlávek velkokvětý, sápa hlíznatá, různé druhy trav a mochen. Výzkumníci zařadili také rostliny z čeledi Fabaceae, například jetele a štírovníky. Ty se v okrasných záhonech podle odborníků příliš často nepoužívají, protože s jejich pěstováním je zatím méně zkušeností.

Výzkum hledá nové okrasné druhy

Předmětem výzkumu je především porovnání pěstebních technologií okrasných druhů a rostlin z volné přírody. Tým proto průběžně sleduje také to, zda je vhodné rostliny nechat po odkvětu vysemenit, nebo je odstranit. Vybrané druhy by totiž mohly v budoucnu rozšířit sortiment běžně pěstovaných okrasných rostlin. Důležitá je přitom nejen znalost vzhledu a stanovištních nároků, ale také vhodná kombinace jednotlivých druhů. „Záleží nám na tom, abychom pěstovali místní rostliny. Známe velké množství úžasných domácích druhů, které mají estetickou hodnotu. Kromě znalosti vzhledu a stanovištních nároků jsou nejdůležitější vhodné kontrasty – kombinace výšky, olistění, barvy a působení v průběhu celého roku,“ uvedla Neugebauerová.

Původní rostliny pomáhají i opylovatelům

Projekt se nezaměřuje pouze na samotné záhony. Vznikl také dvacetiminutový dokumentární film, který bude využíván při výuce i prezentacích pro veřejnost. Zachycuje přírodu v okolí Lednice i na slovenském území Bílých Karpat, kde tým sleduje výskyt druhů společných pro českou a slovenskou stranu projektu. „Například u Hlohovce vzdáleného jen pět kilometrů od Lednice je úžasná přírodní památka Kamenice s ohromným bohatstvím významných panonských druhů. Nejpočetnější je populace hlaváčků jarních, ale vyskytují se tam i druhy důležité pro opylovatele – bukvice, chrpy nebo šalvěje,“ uvedla Neugebauerová. Film zachycuje záhony po podzimní výsadbě i během plné sezony a porovnává volnou přírodu s rostlinami vysazenými v intravilánu obce. Součástí je také ukázka floristické tvorby studentek a studentů, kteří rostliny z volné přírody využívají ve svých kompozicích. „Během celého studia, především oboru Floristická tvorba, jsou posluchači a posluchačky vedeni k tomu, aby takové rostliny ve své běžné floristické činnosti používali. Výuka je směřována na to, aby rostliny znali a dokázali ohodnotit, jakou mají barvu, tvar, strukturu, texturu a jak působí v kompozici,“ doplnila Neugebauerová. Ve spolupráci se slovenskými kolegy se tým Zahradnické fakulty podílel také na terénním hodnocení lokalit a zajištění semen původních rostlin Bílých Karpat. Cílem bylo navracet vybrané druhy zpět do krajiny. Autochtonní rostliny mají podle vědců významnou hodnotu také pro hmyz. Poskytují nektar dospělým jedincům a zároveň slouží jako hostitelské rostliny pro vývoj larev. Samotnému navracení rostlin předcházelo rozsáhlé mapování druhů v terénu a soupis taxonů. Na propagaci biologické rozmanitosti spolupracuje tým ZF MENDELU a obec Lednice s dalšími třemi týmy. Hlavním partnerem projektu je Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum v Piešťanech, dalšími partnery jsou ochranářské sdružení BROZ z Bratislavy a kolegové z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v. v. i. v Olomouci.

Zdroj: ZF MENDELU