Nová pravidla pro obaly jsou tady. Firmy čeká několik let změn, Česko žádá jasnější výklad

Od 12. srpna 2026 začíná v celé Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Výrazně mění dosavadní evropská pravidla a postupně zasáhne celý životní cyklus obalů – od jejich výroby a uvádění na trh přes používání až po opětovné využití a recyklaci. Nařízení nahrazuje dosavadní evropskou směrnici a jeho cílem je omezit množství obalového odpadu, snížit spotřebu primárních surovin, zvýšit recyklovatelnost a podíl recyklovaných materiálů a podpořit opětovné používání obalů. Nové povinnosti se týkají výrobců, dovozců, distributorů i firem, které obaly používají pro své výrobky.

Datum 12. srpna 2026 ale neznamená, že všechny povinnosti musí firmy splnit okamžitě. PPWR zavádí přechodná období a jednotlivé požadavky budou nabíhat postupně. Mezi první změny patří omezení tzv. věčných chemikálií PFAS v potravinových obalech. Od srpna například nebude možné uvádět na trh obaly s koncentrací PFAS nad stanovený limit. Současně se zavádí povinnost výrobců vypracovat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci k obalům uváděným na trh a opatřit je základními informacemi a údaji o výrobci či dovozci. „Datum 12. srpna 2026 neznamená, že všechny nové povinnosti musí firmy splnit okamžitě. PPWR zavádí přechodná období a jednotlivé požadavky budou nabíhat postupně,“ shrnuje novinky ministr životního prostředí Igor Červený. PPWR tak představuje několikaletý proces změn, který se nebude týkat pouze samotných obalů, ale také výrobních procesů, dodavatelských řetězců a dokumentace. Od roku 2028 má být na obalech používáno harmonizované označení materiálového složení. Od roku 2030 pak nastoupí zásadní požadavky na minimalizaci obalů, jejich recyklovatelnost, podíl recyklovaných plastů a opětovné použití. Některé druhy jednorázových plastových obalů budou zakázány. Další cíle a zpřísnění jsou nastaveny pro roky 2035 a 2040.

Firmy trápí nejasné definice a chybějící metodiky

Povinnosti účinné od srpna 2026 zatím koncoví spotřebitelé přímo nepocítí. Dopadají především na výrobce, producenty, dodavatele obalů a další subjekty v celém řetězci. Dotčené firmy budou muset postupně reagovat na nové požadavky týkající se recyklovatelnosti a složení obalů, podílu recyklovaných materiálů, jejich minimalizace, opětovného použití nebo označování. Ze strany Evropské komise však stále nejsou vyřešeny některé klíčové definice a metodiky. Podle ministra Igora Červeného to vytváří právní nejistotu a komplikuje přípravu firem. „Principy, které vedly ke vzniku celé legislativy PPWR, byly spíše pozitivní. Problémem je však provedení. Chybí klíčová pravidla, například k označování obalů, jednoznačný výklad k definicím, kritériím recyklovatelnosti nebo požadavkům na zákaz určitých druhů obalů,“ upozorňuje ministr. Podle něj se na ministerstvo obracejí podniky a profesní svazy, jejichž dodavatelé nevědí, jaké obaly mají připravovat, protože jednotliví odběratelé i různé členské státy požadují rozdílná řešení. Výsledkem může být nejistota, odkládání investic a opakované náklady na změny. Ty se podle některých zdrojů dopadové studie Evropské komise odhadují až na 54 miliard eur. Česká republika své připomínky předložila Evropské komisi při politických jednáních a také prostřednictvím oficiálního dokumentu v rámci Rady ministrů životního prostředí v červnu 2026. Požadovala mimo jiné jasnější metodické pokyny a předvídatelný harmonogram vydávání prováděcích aktů. Český požadavek podpořilo písemně i ústně během poslední Rady 14 členských států EU. „Díky úsilí expertů MŽP se na pracovní úrovni podařilo vyjasnit například povinnosti k měření PFAS nebo značení potravinových obalů. Řada nejasností ale stále přetrvává a potřebujeme, aby byly odpovědi Evropské komise promítnuty do oficiálních evropských dokumentů a platily jednotně pro všechny členské státy,“ doplňuje ministr Igor Červený. Ministerstvo životního prostředí proto bude v jednáních s Evropskou komisí a dalšími členskými státy pokračovat.

Spotřebitelé pocítí změny postupně

Pro spotřebitele budou změny postupně znamenat především nové označování, méně zbytečných obalů a větší podíl recyklovatelných či opakovaně použitelných obalů. Od roku 2030 se některé typy jednorázových plastových obalů přestanou na trhu objevovat. Půjde například o vybrané obaly pro jednotlivé porce potravin a nápojů nebo některé jednorázové obaly v oblasti pohostinství a ubytovacích služeb. Týkat se to může například tácků, talířů, kelímků, sáčků, krabiček nebo miniaturních obalů na kosmetické, hygienické a toaletní potřeby v hotelech. Evropská komise má k těmto požadavkům vydat doplňující pokyny do 12. února 2027. Dodržování požadavků PPWR budou v Česku kontrolovat různé dozorové orgány podle typu obalu a výrobku. Jedná se zejména o Českou obchodní inspekci a Českou inspekci životního prostředí, která se zaměřuje především na zpětný odběr a využití obalových odpadů. V rámci přípravy adaptační novely zákona o obalech se zároveň diskutuje o možných úpravách kompetencí jednotlivých kontrolních orgánů.

Zdroj: MŽP*