Odstranění akátu nestačí: půda zůstává změněná a brzdí obnovu lesů

Pouhá likvidace invazního trnovníku akátu nevede k rychlé obnově původních ekosystémů. Jak ukázal výzkum vědců z Česka, Slovenska a Maďarska, půda zůstává jeho vlivem dlouhodobě změněná, což výrazně zpomaluje návrat přirozené vegetace. Na problém upozornilo Biologické centrum Akademie věd ČR.

Akát patří mezi nejproblematičtější invazní dřeviny v Evropě. Díky schopnosti vázat dusík prostřednictvím symbiotických bakterií výrazně mění půdní podmínky. I po jeho odstranění zůstává půda bohatá na živiny, což zvýhodňuje běžné, rychle rostoucí druhy, jako jsou například kopřivy. Ty pak brání návratu původních rostlin, které jsou přizpůsobeny chudším stanovištím. Obnova vegetace sice postupně probíhá, ale podle vědců je velmi pomalá a bez dalších zásahů nedostatečná.

Rychlejší reakce hmyzu než vegetace

Zajímavým zjištěním je rozdílná reakce jednotlivých složek ekosystému. Zatímco rostliny se obnovují pomalu, společenstva brouků reagují na odstranění akátu výrazně rychleji. Po zásahu se zvyšuje jejich počet i druhová rozmanitost a postupně se přibližují stavu typickému pro původní doubravy. Nejnižší výskyt byl naopak zaznamenán v porostech s živým akátem.

Obnova vyžaduje aktivní zásahy

Výzkum probíhal na více lokalitách včetně Prahy a národního parku Podyjí, kde se odstraňování akátu dlouhodobě věnují. Vědci doporučují kombinovat jeho likvidaci s dalšími opatřeními, jako je výsev původních druhů, řízená pastva nebo v některých případech i odstranění svrchní vrstvy půdy. Pouze komplexní přístup může podle odborníků vést k obnově druhově pestrých a stabilních lesních ekosystémů a k omezení negativních dopadů tohoto invazního druhu na biodiverzitu.

Zdroj: ČTK