Oteplování proměňuje vegetaci: horské ekosystémy reagují až pětkrát rychleji

Rostlinná společenstva v Evropě procházejí výraznými změnami v důsledku oteplování klimatu. Druhy vázané na chladnější podmínky ustupují, zatímco teplomilné druhy se postupně rozšiřují. Nová mezinárodní studie s účastí odborníků z Botanického ústavu AV ČR, publikovaná v prestižním časopise Nature, přináší srovnání těchto změn v různých typech prostředí.

Jedním z hlavních zjištění je, že vegetace reaguje na změny pomaleji než samotné klima. Vzniká tak tzv. klimatický dluh, tedy rozdíl mezi aktuálními teplotními podmínkami a reakcí rostlinných druhů. To znamená, že v následujících letech lze očekávat rychlejší proměny druhového složení, jak budou ekosystémy postupně dohánět již proběhlé změny klimatu.

Hory, louky a lesy reagují rozdílně

Výzkum ukázal zásadní rozdíly mezi jednotlivými typy prostředí. Nejrychlejší změny probíhají ve vysokohorských oblastech, kde je posun ve složení vegetace až pětkrát rychlejší než v jiných ekosystémech. V horských podmínkách dochází k ústupu chladnomilných druhů, které mají omezené možnosti přesunu do vhodnějších lokalit. Tento trend odpovídá i rychlejšímu nárůstu teplot ve vyšších nadmořských výškách. Naopak louky vykazují především nárůst teplomilných druhů, zatímco lesy kombinují oba procesy – tedy úbytek chladnomilných druhů i přibývání těch, které preferují teplejší podmínky.

Na změnách se podílí i hospodaření a stav půdy

Studie zároveň potvrzuje, že za proměnami ekosystémů nestojí pouze samotná teplota. Významnou roli hrají i další faktory, jako je způsob hospodaření, stav a kvalita půdy, její znečištění nebo srážkové poměry. Tyto poznatky pomáhají lépe pochopit, jak se biodiverzita v evropské krajině vyvíjí, a ukazují, že reakce jednotlivých ekosystémů jsou komplexní a značně rozdílné. Do budoucna se proto vědci chtějí zaměřit na detailnější analýzu toho, jak se tyto vlivy kombinují a jak ovlivňují dlouhodobý vývoj krajiny.

Zdroj: AV ČR