
Ministři zemědělství ČR a SR jednali v Bratislavě o budoucnosti Společné zemědělské politiky, koordinaci v EU a posílení vzájemného obchodu. Cílem je jednotný hlas vůči Bruselu.
Dnešní jednání ministra zemědělství Martina Šebestyána a jeho slovenského protějšku Richarda Takáče v Bratislavě se neslo ve znamení posilování spolupráce mezi oběma zeměmi. Hlavními tématy byly Společná zemědělská politika (SZP), Víceletý finanční rámec a koordinace postupu při vyjednáváních v Bruselu.
Ministři se shodli na potřebě užší spolupráce jednotlivých sekcí obou ministerstev i na jednotném postupu v rámci Visegrádské skupiny. Cílem je společně prosazovat úpravy unijních legislativních návrhů a vystupovat v Evropské unii koordinovaně.
Podle obou ministrů bude v případě uzavření evropského rozpočtu v roce 2026 minimum času na kvalitní legislativní přípravu. Klíčové je proto vyjasnit si společné priority již nyní.
Za zásadní považují zachování co největší samostatnosti SZP alespoň po legislativní stránce. Kriticky se staví k začlenění přímých plateb do společného fondu a k zavedení výkonnostního modelu Národního regionálního programového plánu. Podle nich tyto změny představují vážná rizika pro administraci podpor i včasné výplaty zemědělcům.
Ministři rovněž označili částku přibližně 294 miliard eur určenou na SZP za nedostatečnou. Nezohledňuje inflaci ani strategický význam zemědělsko-potravinářského sektoru pro bezpečnost a konkurenceschopnost EU. Potravinářství by podle nich mělo zůstat plnohodnotnou součástí SZP a nemělo by soutěžit o finance v rámci jednotného fondu.
Za citlivé téma považují také definici aktivního zemědělce. Cílem je její zjednodušení tak, aby se opírala o minimální úroveň skutečné zemědělské činnosti.
Jednání se dotklo také podpory kvalitních a lokálních potravin, která je prioritou obou zemí. Spolupráce může navázat na dlouhodobě dobře fungující vztahy mezi útvary odpovědnými za bezpečnost potravin, zejména v oblasti potravinového řetězce a spolupráce s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.
Koordinace v oblasti bezpečnosti, kvality a podpory lokálních potravin může přispět k vyšší důvěře spotřebitelů a posílení konkurenceschopnosti producentů.
Ministři diskutovali i modernizaci welfare legislativy. Podporují její rozvoj, avšak pouze za podmínky, že změny budou proveditelné, ekonomicky únosné a nezhorší rovné podmínky na trhu. Výsledná legislativa musí zlepšit podmínky chovu zvířat, aniž by ohrozila životaschopnost sektoru.
Po jednání delegace navštívila společnost Zeleninárska v Kostolné pri Dunaji, která hospodaří na více než 14 tisících hektarech a své produkty dodává i do České republiky.
Součástí programu bylo také podepsání memoranda k vyhlášení 12. února Mezinárodním dnem Frankovky, tradiční odrůdy pěstované zejména v zemích bývalého Rakouska-Uherska.
Slovensko dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky. V agrárním vývozu zaujímá druhé místo a v dovozu čtvrté až páté.
Obrat agrárního zahraničního obchodu mezi oběma zeměmi vzrostl z 62,2 miliardy Kč v roce 2015 na 89,3 miliardy Kč v roce 2024. Dlouhodobě kladné saldo dosáhlo v roce 2024 hodnoty 40,7 miliardy Kč.
Mezi hlavní položky českého vývozu patří pekařské výrobky, čokoláda, potravinové přípravky, voda a nealkoholické nápoje či krmiva. Ze Slovenska se do ČR dovážejí zejména pekařské výrobky, sýry a tvaroh, semena řepky, čokoláda a slunečnicová semena.
Data za prvních jedenáct měsíců roku 2025 ukazují mírný nárůst vývozu (cca o 1 %) a pokles dovozu přibližně o 6 % oproti stejnému období roku 2024.
Zdroj: MZe