Úroda zeleniny v Česku loni výrazně vzrostla, nadbytek na trhu ale srazil ceny

Tuzemská produkce tržní zeleniny se po slabším roce znovu nadechla. Díky příznivému počasí vzrostla sklizeň, evropská nadúroda však vytvořila silný tlak na ceny, které v průběhu sezony výrazně klesaly.

Podle předběžných údajů ministerstva zemědělství a Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) dosáhla loni tuzemská tržní produkce zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl 229 899 tun, což představuje meziroční nárůst o 8,3 %. O rok dříve naopak sklizeň klesla o šest procent. Pozitivní vliv měl především příznivý průběh počasí bez výrazných výkyvů. Současně se zvětšila i plocha polí se zeleninou, která meziročně vzrostla o 192 hektarů na celkových 11 104 hektarů. Pěstitelé rozšířili zejména výměru ředkviček, salátových okurek, celeru a křenu, zatímco u košťálové zeleniny, paprik, salátů a česneku došlo k poklesu. „Zeleniny se urodilo dostatek v poměrně dobré kvalitě,“ uvedla ZUČM s tím, že podobně příznivý průběh sezony zaznamenali pěstitelé i v dalších částech střední Evropy.

Evropská nadúroda tlačila ceny dolů

Navzdory vyšší produkci v Česku nebyl vývoj pro pěstitele příznivý z hlediska ekonomiky. Ceny zeleniny byly loni silně ovlivněny situací na evropském trhu, kde panoval dlouhodobý nadbytek produkce. Zatímco na začátku sezony byly ceny ještě relativně přijatelné, s postupující sklizní v celé Evropě začaly výrazně klesat. Nejvýraznější propad zaznamenaly cibule, hlávkové zelí, květák a rajčata. Například farmářská cena cibule klesla meziročně o tisíc korun na 11 363 Kč za tunu, u rajčat spadla z 46 297 Kč na 34 300 Kč za tunu. Bílé hlávkové zelí zlevnilo z 8 630 Kč na 7 416 Kč za tunu. Vyšší úroda se tak zejména v druhé polovině sezony promítla do poklesu cen zemědělských výrobců. V kombinaci s chladným a deštivým počasím a pozdějšími silnými mrazy se některým pěstitelům nevyplatilo část podzimní zeleniny ani sklízet.

Méně pěstitelů, pokračující konsolidace sektoru

Počet pěstitelů tržní zeleniny v Česku se loni snížil o pět na 395 podniků. Podle ZUČM to potvrzuje dlouhodobý trend koncentrace a konsolidace zelinářského sektoru. Z trhu postupně mizí nejmenší a málo stabilní producenti, zatímco středně velké profesionální podniky posilují. Největší firmy zůstávají klíčové z hlediska objemu produkce, jejich počet se však postupně snižuje. V roce 2024 vzrostly tržby za tuzemskou produkci tržní zeleniny meziročně o 8,4 % na 3,45 miliardy korun, především díky vyšším sklizním například česneku, hlávkové kapusty, cukrové kukuřice, okurek nakládaček, květáku, petržele a salátů. Loňské tržby zatím zveřejněny nebyly. Zhruba 75 % produkce míří do obchodních řetězců, přibližně 10 % do velkoobchodů a další 10 % ke zpracování. Zbývajících 5 % pěstitelé uplatňují prostřednictvím přímého prodeje, exportu, HORECA segmentu, farmářských trhů či samosběru.*

Zdroj: ČTK