
Brukvovitá zelenina, jinak také košťálová zelenina, zahrnuje celou škálu druhů významných užitkových rostlin, například právě kapustu. Konzumace této zeleniny je zdraví prospěšná, protože obsahuje mnoho bioaktivních látek, např. antioxidantů.
Tato studie porovnává různé odrůdy kapusty z hlediska obsahů bioaktivních látek, konkrétně obsahů celkových fenolických látek, vitaminu C, chlorofylů a karotenoidů. Obsahy těchto zmiňovaných látek byly stanoveny u šesti odrůd kapusty (kapusta hlávková, kapusta růžičková, kapusta krmná, kapusta kadeřavá - zelená, červená a toskánská). Nejvyšší množství vitaminu C, chlorofylu A+B a karotenoidů bylo zjištěno v kapustě kadeřavé, zelené odrůdy Toskánské. Nejvyšší množství celkových fenolických látek pak obsahovala kapusta kadeřavá, červená odrůda Scarlet (4500 ± 832 mg/100 g).
Pomocí spektrofotometrické metody s použitím Folin – Ciocalteuova činidla (Chen et al., 2015; Waterhouse, 2002) byly hned po sklizni stanoveny obsahy obsahy celkových fenolických látek. Stanovení celkového obsahu fenolických látek bylo provedeno při vlnové délce 765 nm spektrofotometrem Biochrom Libra S11. Vzorky byly stanovovány oproti standardu kyseliny gallové (GAE), vyjádřeny v mg GAE a přepočteny na 100 g čerstvé hmoty. Postup stanovení obsahu chlorofylu A+B a karotenoidů v brukvovité zelenině byl zvolen podle publikovaného výzkumu Dobričeviće (2019). Vitamin C byl stanoven pomocí HPLC – vysokoúčinné kapalinové chromatografie na přístroji UHPLC Agilent 1200 Series Rapid Resolution LC System dle metody Beguma & Harikrishna (2010). Pro stanovení jednotlivých bioaktivních látek byly vždy analyzovány tři vzory od každé zkoumané odrůdy brukvovitých rostlin.
Rostlinný materiál
Pro analýzu bylo vybráno šest druhů brukvovité zeleniny (Tabulka č. 1): kapusta hlávková (Brassica oleracea var. sabauda), kapusta růžičková (Brassica oleracea var. gemmifera), kapusta krmná (Brassica oleracea var. acephala), kapusta kadeřavá (Brassica oleracea var. sabellica) - (zelená, červená a toskánská) (některé na Obr.1-3).
Celý text článku naleznete v elektronické a tištěné verzi časopisu Zahradnictví 6/2025
Text a foto:
Ing. Štěpánka Chmelová, Ph.D.1), doc. Ing. Eva Dadáková, Ph.D.2), Mgr. Karolína Kovačiková1),
1) Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, katedra biologie, 2) Zemědělská a technologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, katedra aplikované chemie
Článek byl odborně recenzován. Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.