
Letošní sezona přináší pěstitelům dýní, okurek a rajčat řadu komplikací. Virové choroby, padlí a plísně se objevují dříve a intenzivněji, než je obvyklé.
Vysoká vlhkost v kombinaci s teplým počasím výrazně podporuje šíření patogenů, a proto je nutné reagovat včasnou ochranou a pravidelným monitoringem.
Na dýních je letos patrné výrazně vyšší poškození virovými chorobami než v předchozích letech. Do porostů se navíc již brzy rozšířila i houbová choroba padlí dýňovitých (Erysiphe cichoracearum). Její rychlý nástup podpořilo dlouhodobě deštivé počasí.
Sklizeň dýní se teprve rozjíždí, a proto se doporučuje provést alespoň jedno ošetření fungicidy na bázi azolů nebo strobilurinů, které pomohou udržet porosty v lepší kondici.
Plíseň dýňovitých (Pseudoperonospora cubensis) zůstává hlavním rizikem pro pěstitele okurek. Místy jsou porosty už značně poškozené, zejména tam, kde se ošetření nedaří pravidelně dodržovat.
Doporučená ochrana zahrnuje střídání přípravků s účinnými látkami:
fosetyl, propamokarb, fluopikolid, propamokarb-hydrochlorid, oxathiapiprolin nebo měď.
Pravidelnost aplikací je zásadní, aby se zabránilo rychlému šíření infekce.
V porostech rajčat se šíří pravá plíseň rajčete (Phytophthora infestans). Poškození je velmi rozdílné podle místa pěstování i podle odrůd. Nejhůře jsou na tom obvykle husté zahrádkářské výsadby, kde se drží vlhkost. Naopak na otevřených polních plochách je výskyt slabší.
Ve sklenících se zatím poškození neobjevilo, což potvrzuje význam ochrany před zahuštěním porostu a omezením vlhkosti.
Ochrana je totožná jako u okurek:
fosetyl, propamokarb, fluopikolid, propamokarb-hydrochlorid, oxathiapiprolin nebo měď.
Ojediněle se objevuje také padlí rajčete (Oidium lycopersici). Na listech, řapících i lodyhách vznikají bílé moučnaté povlaky, které se postupně rozšiřují. Napadené části zpomalují růst, žloutnou a zasychají.
K šíření padlí přispívají především střídavě suché podmínky a teploty kolem 20–25 °C — tedy počasí, které nyní nastává.
Doporučuje se ošetření přípravky s účinnými látkami:
difenokonazol, fluxapyroxad nebo azoxystrobin.
Zdroj: Rostlinolékařský portál
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
