
Ze sklízených řepek přeletují molice, pomalá sklizeň prodloužila migraci. Krytonosců a dřepčíků olejkových je méně, nejvíce škodí dřepčíci rodu Phyllotreta. Končí přílet mšice zelné. V některých porostech mohou škodit zápředníčci.
Nižší teploty a srážky omezily třásněnky, ale v některých porostech cibule zůstávají. V letošním roce jsou i na rostlinách, kde normálně neškodí. Nezaměňovat poškození cibule třásněnkami (světle žíhané listy) za projevy chorob (usychání listů).
Skončila hlavní vlna líhnutí a úživného žíru krytonosců a dřepčíků olejkových, v nižší početnosti se mohou vyskytovat ještě nějaký čas. Nejškodlivější jsou dřepčíci r. Phyllotreta (až desítky/rostlinu). Opoždění sklizně řepek roztáhlo migraci do zelenin, budou naletovat další vlny z okolí. Končí přílet mšice zelné. Na sledovaných plochách zatím žádné housenky zápředníčků, v lapácích se chytá nová generace motýlů – sledovat housenky. Ostatním housenkám počasí nesvědčí, v neošetřovaných porostech by mohli škodit bělásci. Třásněnek je zatím minimum, nejspíše je regulují postřiky proti ostatním škůdců.
Zůstává vysoké riziko poškození cibule třásněnkami, intenzita příletu závisí na lokalitě. Svilušku chmelovou omezily deště a snížení teplot, ale na vhodných lokalitách může škodit. Do feromonových lapáků naletuje na některých lokalitách vysoké množství makadlovky řepné, začínají škodit housenky v srdéčku – je třeba pravidelně zalévat, aby řepa housenkám urostla a neprokousaly se do bulvy. Listy řepy nebo špenátu mohou poškodit dřepčíci – líhnou se brouci nové generace. Po větších srážkách mohou okraje porostu napadnout pži.
Rizikoví: krytonosci, třásněnky, dřepčíci, molice, mšice, květilka, mandelinka bramborová, zápředníček polní, makadlovka řepná, svilušky aj.*
Zdroj: CARC
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
