
Pohled na břízu v lesním hospodářství se za poslední desetiletí proměnil. Z dřeviny často označované za plevelnou se stala významná součást obnovy lesa, a to díky své přirozené plodivosti, odolnosti a rychlému růstu.
Vedle generativního rozmnožování (semeny) je pro břízu typická i silná vegetativní obnova pomocí výmladků z pařezů, která má své výhody i úskalí.
Výmladky břízy vyrůstají ze spících pupenů v dolní části kmene a díky napojenému kořenovému systému mají zpočátku výrazně rychlejší růst než mladé semenáčky. To je výhodné například při poškození porostu nebo rychlé obnově vegetace. V kontextu lesního hospodaření však může výmladnost komplikovat výchovu cílových dřevin:
Na druhé straně existují praktické příklady využití výmladkové schopnosti břízy, zejména v severských zemích, kde se cíleně zakládají nízké lesy pro produkci biomasy. Bříza sice není nejvýkonnější z hlediska výnosu dřeva, ale má několik nesporných výhod:
Zájem o tento typ obhospodařování se v Evropě postupně zvyšuje.
Výmladnost břízy není vítaná například na pozemcích u komunikací, železnic nebo průmyslových areálů, kde je nutné udržet bezlesí. I v těchto případech pomůže správně zvolená technika a vhodné načasování zásahů, které mohou zásadně snížit náklady na údržbu.
Vědci z Výzkumné stanice Opočno (VÚLHM, v. v. i.) zpracovali k tomuto tématu ucelený odborný podklad – certifikovanou metodiku „Vegetativní obnova břízy – potenciál a možnosti jeho omezení“. Materiál vznikl v rámci projektu NAZV QK22020008 a poskytuje:
Bříza je dřevinou s vysokým potenciálem, ale i nároky na vhodné vedení porostu. Nová metodika přináší cenné poznatky pro všechny, kdo se s břízou setkávají v lesním hospodářství, údržbě zeleně i plánování využití krajiny.
Zdroj: VÚLHM*
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová