
V minulosti se v České republice příliš nedbalo na ochranu přírody a krajiny. Devastující vliv mělo hospodaření jak v zemědělství, tak i lesnictví. V současnosti zhruba polovinu zemědělské půdy v ČR ohrožuje vodní eroze. Krajina není schopna kompenzovat extrémní výkyvy počasí. K současným problémům patří nedostatečná rozmanitost struktury krajiny, absence drobných biotopů, neschopnost půdy vsakovat vodu a zadržovat ji v krajině. Kvalita obhospodařované půdy se zhoršuje a také stále dochází k dalším a dalším záborům.
Na vybrané problémy ochrany přírody a krajiny se zaměřili přednášející na konferenci Zelená infrastruktura uspořádané v aule České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), kterou uspořádala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), píše ve svém článku Ing. Hana Honsová, Ph.D.
V přírodě hraje zásadní roli rozmanitost. Proto je potřeba zajistit ochranu rostlinných a živočišných druhů, aby pokud možno neubývaly. Česká republika by stejně jako ostatní státy Evropské unie měla přijít s konkrétním návrhem na zvýšení rozlohy a intenzity ochrany a péče o chráněná území. Vyplývá to ze Strategie EU v oblasti ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030. Navyšování rozlohy územní ochrany přírody patří k dílčím součástím Zelené dohody pro Evropu, souboru strategických iniciativ Evropské komise, jehož základním cílem je dosažení uhlíkové neutrality EU v roce 2050. Podle aktuálních údajů je v ČR formou chráněných území, ve smyslu zvláště chráněných území, smluvně chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000, po odečtení vzájemných překryvů, chráněna téměř čtvrtina plochy.
S přednáškou Zelená infrastruktura v České republice vystoupil Mgr. Jaromír Kosejk, ředitel Odboru obecné ochrany přírody AOPK ČR. Nejprve vysvětlil definici zelené infrastruktury. Jedná se o síť přírodních a přírodě blízkých ekosystémů, které zvyšují ekologickou stabilitu, napomáhají udržitelnému rozvoji, zvyšují kvalitu života a zlepšují životní prostředí. Prvky zelené infrastruktury vytvářejí ekologickou síť. Mgr. Jaromír Kosejk mimo jiné vyjmenoval celou řadu přínosů poskytování ekosystémových služeb. Zmínil například hospodaření s vodou a její zadržování v krajině, prevenci povodní, udržování mikroklimatu v sídlech, zlepšování životního prostředí a zmírňování klimatických extrémů. Zelené plochy také pomáhají zlepšovat ovzduší. Při kvalitnějším ovzduší a nižších teplotách v sídlech za horka se zlepšuje lidské zdraví. Nemalý význam má i rekreační využití zelených ploch pro odpočinek i volnočasové aktivity. Národní standardy zelené infrastruktury vytváří státní ochrana přírody ve spolupráci s akademickými pracovišti a odborníky. Národní standardy jsou závazné pro dotační tituly. Evropské arboristické standardy nejsou nadřazené ani závazné pro národní standardy.
Celý článek najdete v Zemědělci v regionu pro Pardubický kraj 2025.