Štítenka morušová pochází ze subtropických oblastí východní Asie. Je považována za významného škůdce řady nejen okrasných, ale i ovocných rostlin, zejména dřevin v teplejších oblastech. Ochrana proti štítence je založena především na preventivních opatřeních s cílem zamezit výskytu a následnému přemnožení škůdce.
Štítenka morušová, v odborné literatuře též uváděná pod názvem štítenka katalpová (Pseudaulacaspis pentagona, syn.Aulacaspis pentagona, Diaspis pentagona, Sasakiaspis pentagona) taxonomicky náleží do řádu polokřídlí (Hemiptera), čeledištítenkovití (Diaspididae). Jedná se o polyfágní druh, který napadá celou řadu okrasných a ovocných dřevin a bylin.
Mezi hostitelské druhy patří např. aktinidie čínská (Actinidia chinensis), broskvoň obecná (Prunus persica), ibišek syrský (Hibiscus syriacus), jerlín japonský (Sophora japonica), katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides), kroton/podivec (Codiaeum variegatum), mandloň obecná (Prunus dulcis), meruňka obecná (Prunus armeniaca), morušovník bílý (Morus alba), oleandr obecný (Nerium oleander), ořešák královský (Juglans regia), papája melounová (Carica papaya), paprika roční (Capsicum anuum), rybíz červený (Ribes rubrum), svída bílá (Cornus alba) a šeřík obecný (Syringa vulgaris).
Dospělé samičky jsou bezkřídlé a žijí přisedle na kůře kmenů nebo silných větví, stejně jako larvy starších instarů. Samičky se chrání okrouhlým voskovým štítkem béžovo-šedé barvy o velikosti 2–2,5 mm. Mladé samičky pod štítkem jsou oranžovo-žluté a hruškovitého tvaru. Kladoucí samičky mají kruhovitý tvar. Štítky samců jsou menší, úzké, s rovnoběžnými stranami a s třemi rovnoběžnými podélnými rýhami, bílé barvy s oranžovou skvrnkou na jednom konci. Dospělí samci mají jeden pár bílých křídel, dlouhá tykadla a dlouhé nohy. Vajíčka, z nichž se líhnou samci, jsou bílá, u samiček oranžová.
Celý text článku naleznete v elektronické a tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2025
Text: Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
