Jak obnovit narušenou krajinu po skončení těžby v lomech a dolech? Lidé rádi vidí krajinu rychle zelenou, což je ale nákladné a ne vždy výhodné pro odolnost a rozmanitost krajiny. Vědci z Akademie věd ČR pod vedením Jana Frouze z Biologického centra v odborném stanovisku vysvětlují, proč je někdy nejlepší, když oživíme krajinu pomocí přírodních procesů - porosty se obnoví zcela samy.
Ušetřené peníze lze následně investovat například do revitalizace okolního území mimo důlní plochy, což přispěje k obnově přírody, její adaptaci na klimatickou změnu a zmírnění jejích dopadů. To je ale politické rozhodnutí.
Odborné stanovisko AVex se zabývá využitím přírodních procesů, jež umožňují rozvoj dlouhodobě udržitelných ekosystémů a zároveň pomůžou naplnit nařízení EU o obnově přírody (Nature Restoration Law), k němuž se Česká republika zavázala. Zabývá se také pozitivními postoji české veřejnosti k přírodním opatřením, ale i nedostatečnými právními předpisy, které brání, aby se tyto přístupy více prosadily.
Jak mají těžařské společnosti rekultivovat a sanovat uzavřené doly a lomy, určuje stát. Právní situace je spletitá a může se poněkud lišit pro různé typy těžby, obecně ale panuje snaha krajinu co nejrychleji navrátit k hospodářskému, lesnickému a zemědělskému využívání. Snaha o rychlé ozelenění, obnovu rostlinné produkce a rychlou akumulaci živin v půdě, je nejen nákladná, ale může být někdy v konfliktu s dlouhodobou stabilitou nově vzniklých ekosystémů. Navíc se tím často připravujeme o příležitosti, které plochy po těžbě nabízí.
Příroda, byť značně poškozená, má své přirozené mechanismy, jak funkční ekosystémy obnovit. Studie potvrzují, že místa, která v minulosti poničily požáry nebo zalednění, se obnovila do ještě lepší kondice. Je ovšem pravdou, že přirozené procesy trvají déle a vegetace nedosahuje takové biomasy a “pokryvnosti” jako v případě rekultivace. Urychlení je ovšem patrné zejména v prvních 15 až 20 letech vývoje ekosystému, u třicetiletých a starších ploch se rozdíly víceméně stírají. V mnoha parametrech, jako je celková biomasa vegetace, vývoj půd, schopnost zadržovat vodu a odolávat suchu, jsou spontánně obnovené plochy v delším horizontu dokonce lepší a tudíž i odolnější vůči projevům klimatické změny.
Expertní stanovisko je ke stažení zde.
Zdroj: BC AV ČR
