Ve vinařské oblasti Čechy ukončila loni činnost tři větší vinařství. Jedno skončilo kvůli byrokracii, druhé nezvládlo chod vinařství pokrýt finančně a třetí bylo majitelem rozprodáno. Informace uvedli zástupci Cechu českých vinařů, jmenovat jednotlivá vinařství nechtěli, do ukončení se podle nich ale promítly i škody způsobené loňskými jarními mrazy. Ukončení podle cechu zvažují i další vinařství v oblasti.
Podle cechu vinař, který vinice sází alespoň 30 let, investuje do prvního hektaru zhruba milion korun a každoročně pak dalších 300.000 korun, svou činnost neukončí jen tak. "Odejít od vinice, nechat jí zpustnout, to vinař prostě neudělá, pokud není zcela zoufalý či znechucený," uvedl cech. Dodali, že se do ukončení činnosti dvou vinařství promítlo také to, že chyběl následovník, a loňské zničení úrody to jen uspíšilo.
Celková úroda ovoce v ČR loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent. Podle dat cechu vinaři z oblasti Žernoseky a okolí loni z vlastních hroznů vyrobili pět procent průměrné výroby posledních let, v okolí Mělníka to bylo kolem tří procent a na Karlštejnsku zhruba sedm procent. Na Mostecku byly poškozeny veškeré vinice. Vzhledem k téměř nulové úrodě zpracovali vinaři většinu českých sklizených hroznů na burčák, uvedli vinaři z cechu.
"Mladé vinice ve středních i východních Čechách se pravděpodobně nevzpamatují, odhadem 20 procent bude nutné dosadit. To vše z vlastních peněz českých vinařů," upozornili místopředseda cechu Štěpán Weitosch a tajemnice Kateřina Kreisinger. O podporu za škody po mrazech vinaři žádat nemohli, nárok mají pouze ovocnáři.
V ČR bylo ke konci roku 2023 podle dat ministerstva zemědělství zaregistrováno celkem 17 734 hektarů vinic, z toho 710 hektarů bylo v oblasti Čechy. Pěstitelů bylo předloni celkem 14 089, z toho v Čechách 195, což je o deset méně oproti údajům ke konci roku 2022.
Vinařům by ke stabilizaci podle cechu pomohlo zejména snížení byrokracie, například úbytek hlášení údajů o sklizni, který musí vyplňovat několikrát pro různé organizace pod ministerstvem zemědělství, nebo zrušení dvojité kontroly při klučení a zakládání nového vinohradu.
"V současné době mají také vinohradníci obavy z povinnosti digitálního hlášení postřiků, které pro všechny začne platit příští rok," uvedl cech. Povinnost vyplývá z návrhu zákona o rostlinolékařské péči, proti stávajícímu znění zákona evropská úprava udává povinnost vést záznamy v elektronické podobě pro všechny profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin. "Těm, kteří tyto předpisy v EU tvoří, je zřejmě úplně jedno, jak to zatíží menší vinaře, kteří budou místo práce ve vinici sedět u počítače," podotkli zástupci cechu.
S hrozbou opakovaných jarních mrazů ale vinaři nic neudělají, prevence je podle nich téměř nemožná a kvůli jejich nevyzpytatelnosti ani důsledné plánování nepomůže škody zmírnit.*
Zdroj: ČTK
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
