Problematika reziduí pesticidů v potravinách, respektive v ovoci, rezonuje současnou společností, ve které je na pěstitele vyvíjen tlak na snižování množství účinných látek pesticidů. Velmi problematickou částí systému ochrany ovoce, co se dodržování stanovených maximálních limitů reziduí pro integrovanou produkci týče, je ošetření jablek fungicidy proti skládkovým chorobám. Proto je potřeba znát, jak se aplikované účinné látky proti skládkovým chorobám chovají v průběhu skladování, zda dochází k degradaci či nikoliv. Podle předběžných dat, získaných v průběhu skladování od sklizně na podzim 2023 do jara 2024, bylo zjištěno, že u všech testovaných účinných látek (boscalid, pyraclostrobin, fludioxonil, pyrimethanil) docházelo ke kolísání jejich obsahu v jablkách odrůd Gala, Orange Crisp, Sirius, Topaz a Goldstar. Přestože se jedná o jednoletá data, je patrné, že k významné degradaci reziduí účinných látek nedochází. Pokud jsou však přípravky proti skládkovým chorobám správně aplikovány, splňují bez větších problémů limity pro integrovanou produkci ovoce již v době sklizně.
Pro zajištění ochrany zemědělských plodin se po celém světě používají různé pesticidy za účelem dosažení vyššího výnosu a kvality produkce a také prodloužení délky skladovatelnosti (Tichá et al. 2008). Přestože v ČR nedochází často k překročení maximálních limitů reziduí (MLR) v ovoci z dovozu ani u tuzemských pěstitelů, stále je patrný tlak spotřebitelů, kteří se obávají zdravotních rizik spojených s výskytem detekovatelných reziduí účinných látek pesticidů. Nejen z tohoto důvodu je potřeba věnovat pozornost volbě přípravků na ochranu rostlin, resp. nastavení celkového sledu postřikového plánu, pro zajištění nejen efektivní ochrany ovocných plodin, ale také minimalizaci výskytu reziduí účinných látek v plodech a životním prostředí obecně (Tichá et al. 2008).
Škůdci a choroby
Jablka jsou hlavní ovocnou plodinou pěstovanou v mírném podnebném pásu. Stejně tak tomu je i v České republice. Mezi odrůdami jablek existují velké rozdíly nejen v senzorických vlastnostech a různé délce skladovatelnosti, ale také v dalších charakteristikách, jako je výnos, velikost plodů či odolnost vůči biotickým a abiotickým faktorům. Působení škůdců a infekční tlak chorob se rok od roku liší v návaznosti na průběh počasí, což významně ovlivňuje požadavky na správné nastavení systému ochrany. Přestože výnos a kvalitu jablek ovlivňuje mnoho škůdců jako např. obaleč jablečný (Cydia pomonella), pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), mšice (Aphididae), štítenky (Diaspididae), svilušky (Eriophyidae) aj., nejvíce ošetření se aplikuje za účelem potlačení houbových chorob. Těmi nejvýznamnějšími jsou strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) a padlí (Podosphaera leucotricha). Některé patogeny, označované jako skládkové choroby, se projevují až po sklizni v průběhu skladování (Tichá et al. 2008). Přestože nemusí být zpočátku příznaky napadení patrné, později se v průběhu skladování mohou rozvinout choroby, jako jsou například skládková strupovitost jabloně, moniliová hniloba (Monilinia fructigena), kruhová hnědá hniloba (Neofabrea alba, Neofabrea malicorticis), šedá hniloba (Botrytis cinerea), modrá (peniciliová) hniloba (Penicillium expansum), alternáriová hniloba (Alternaria alternata) či fuzáriová hniloba (Gibberella avenacea, Fusarium lateritium), (Kocourek et al. 2015). Vstupním místem pro rozvoj některých patogenů mohou být poškození způsobená ptáky a hmyzem, případně mechanická či fyzikální poškození před nebo během sklizně (Snowdon, 1990).
Text a foto: Ing. Michal Skalský, Ph.D.,1) RNDr. Aneta Bílková, Ph.D.,1) Ing. Dáša Jiroušová,1) Ing. Jana Ouředníčková, Ph.D.,1) Mgr. Adéla Reinbergerová,1) Mgr. Zuzana Haňáčková, Ph.D.,1) Ing. Tereza Horská, Ph.D.,2) , 1)VŠÚO Holovousy, s. r. o., 2)VÚRV v. v. i, Praha Ruzyně
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2024.
