Změna klimatu přivádí na naše pole a do sadů nové škůdce. Někteří tradiční ustupují a nahrazují je druhy, které dříve v zemědělství neškodily nebo se u nás ani nevyskytovaly. Patří mezi ně ploštice. Existují stovky druhů. Na plodinách u nás sice škodí jen pár z nich, zato jsou velice odolné, jejich populace jsou početné a dokáží rychle poničit úrodu. Odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV) se proto zaměřili na jejich studium.
Nejvýznamnější škody způsobují ploštice sáním na různých částech rostlin. V místě vpichu odumírá pletivo, dochází ke žloutnutí, černání, deformacím až vypadávaní odumřelých částí. „Napíchnuté květy a plody opadávají, nebo jsou pokroucené, zmenšují se, tvoří se různé barevné skvrnky a korková pletiva. Některé druhy ploštic jsou navíc významnými přenašeči chorob,“ popisuje ničivé účinky působení tohoto hmyzu v českém zemědělství Ing. Kamil Holý, Ph.D. z VÚRV, kde působí ve výzkumném týmu Integrované ochrany zemědělských plodin proti škůdcům.
Podřád ploštice (Heteroptera) zahrnuje stovky malých i velkých druhů tohoto hmyzu s charakteristickým bodavě sacím ústním ústrojím. Poznají se také podle osobitě zbarvených polokrovek, tedy tuhých přední křídel kryjících zadní blanitá křídla. Ploštice mají rády teplé a suché letní počasí a žijí téměř po celém světě. Je známo kolem 40 000 druhů, přičemž v České republice jich žije asi 900. Patří mezi hmyz s nedokonalou proměnou, tedy nemají stadium kukly. Mohou mít jednu nebo více generací za rok. Pro ploštice je charakteristický rovněž štiplavý ploštičný zápach, který slouží k obraně před nepřáteli, ale mohou ho zanechávat i na napadených plodinách, čímž zhoršují i senzorickou kvalitu zemědělských produktů. Většina ploštic se vyskytuje mimo zemědělské plodiny a některé druhy se používají jako organismy, skrze které se sleduje zachovalost životního prostředí. Několik druhů je ovšem škodlivých i v našich chladnějších podmínkách střední Evropy. „Naše původní druhy ploštic v současné době jen vzácně překračují práh škodlivosti, i když s oteplováním jejich početnost pozvolna roste. Pro zemědělství i zahrádkáře jsou hrozbou dva nové druhy, které se k nám šíří z okolních států,“ konstatoval Kamil Holý.
Novými druhy ploštic jsou z jihu Evropy expandující kněžice zeleninová a z Asie zavlečená kněžice mramorovaná, které patří mezi nejškodlivější druhy ploštic. Jsou schopné živit se na rostlinách, které nejsou blízce příbuzné, mají tak vyšší šanci na přežití. Kněžice škodí například na polních plodinách, zelenině, ovoci i révě. Monitoringem výskytu obou kněžic s pomocí občanské vědy se zabývá RNDr. Jiří Skuhrovec Ph.D. z výzkumného týmu Funkce biodiverzity bezobratlých a rostlin v agrosystémech VÚRV. Monitoring probíhá přes platfromu NAJDI.JE (www.najdije.cz). Ve spolupráci s kolegy z VŠÚO Holovousy byla vytvořena i certifikovaná mapa s výskytem kněžice mramorované v ČR do podzimu 2024. „Oba druhy se u nás teprve zabydlují, ale již na podzim 2023 jsem pozoroval přemnožení kněžice zeleninové na sóji na Břeclavsku a v roce 2024 se na stejné lokalitě vyskytlo spolu s kněžicí zeleninovou i několik jedinců kněžice mramorované. V dalších letech bude škodlivost obou druhů stále častější,“ konstatoval Kamil Holý a dodal: „Pokud se podcení ochrana v počátcích výskytu, může být s ohledem na nedostatek účinných přípravků s následnou ochranou problém a je třeba se připravit na škody v řádu několika až desítek procent.“ K regulaci invazní kněžice mramorované se do Evropy přivezli blanokřídlí parazitoidi z její domoviny. Samice vejcomarů z rodu Trissolcus parazitují vajíčka kněžice. V jednom vajíčku se vyvine jedna larva vejcomara, která zkonzumuje obsah vajíčka hostitele a místo nymfy kněžice se z vajíčka vylíhne dospělec vejcomara. Jedná se o biologickou metodu ochrany, která omezuje spotřebu insekticidů a zdarma pomáhá pěstitelům v jiných státech regulovat přemnoženého škůdce. „V další fázi výzkumu se zaměříme na sledování výskytu a míry parazitace vajíček kněžice vejcomary. Zda se i v našich klimatických podmínkách uplatní při ochraně porostů před kněžicí a jak začlenit vejcomary do systému ochrany jednotlivých plodin. Populace kněžice jsou zatím vzájemně izolované, pokud se v některých oblastech nebudou vejcomaři vyskytovat, budeme testovat i možnost introdukce parazitoidů,“ doplnil Kamil Holý.
Zdroj: VÚRV
Úvodní foto: Nymfa kněžice mramorované
