Rybíz je oblíbeným ovocem díky své chuti a bohatému obsahu vitamínu C, avšak mrazové poškození může způsobit výrazné ztráty úrody. Proto je důležité zkoumat odolnost odrůd rybízu vůči mrazovému poškození, aby bylo možné vybrat ty nejvhodnější odrůdy pro pěstování. Tato studie se zaměřuje na identifikaci a popis vybraných odrůd červeného, bílého a růžového rybízu, které vykazují odolnost k mrazovému poškození, což je důležité pro pěstitele a šlechtitele tohoto druhu. Předložená práce reaguje na jarní mrazíky v letošním roce (2024) a shrnuje výsledky výzkumu mrazuodolnosti a plodnosti. Do studie bylo zahrnuto 88 odrůd a podle plodnosti byly rozděleny do čtyř skupin od neplodících po vysoce plodné.
Červený rybíz má dlouhou historii v lidovém léčitelství, plody divokého rybízu se k léčebným účelům začaly využívat již v 15. století, ale domestikace této plodiny začala až v 16. století (Kampuss a kol., 2003). Červený (Ribes rubrum L.) a bílý rybíz (Ribes niveum L.) se pěstuje ve všech oblastech světa, zejména v mírných oblastech Evropy a Severní Ameriky. Mezi nejvýznamnější producenty červeného rybízu patří Německo, Polsko, Velká Británie, Francie, Nizozemsko, Česká republika a Rakousko.
Ve světě existuje okolo patnácti šlechtitelských programů zabývající se rybízem, nejvíce z nich je zaměřena právě na odrůdy červeného rybízu. Šlechtění nových odrůd červeného a bílého rybízu se soustřeďuje především v zemích východní Evropy, zejména v Polsku, Rusku, Bělorusku, Ukrajině, dále pak v Nizozemsku, Velké Británii, Německu, ve Francii v České republice a na Slovensku. Do Státní odrůdové knihy ČR je k dnešnímu dni zapsáno sedm odrůd červeného rybízu a dvě odrůdy bílého rybízu.
Vysoký zdroj vitamínů
Barevné druhy rybízu se vyznačují vyšším výnosem, odolností vůči chorobám a škůdcům a delší dobou využití plantáží než černý rybíz (Kytaev, 2015). Za příznivých podmínek pěstování je rybíz schopen produkovat úrodu po dobu 20 let (Gorbas, 2019). Díky těmto speciálním biologickým kulturám je oblíbený mezi producenty produktů z čerstvých bobulí. Bobule jsou mimořádně oblíbené díky svým chuťovým vlastnostem, nutričně je rybíz bohatý na antioxidanty, vitamíny A, B a C, vlákninu a minerály jako je draslík a hořčík. Jejich složení obsahuje cukry (5,2–10,1 %), kyseliny (1,7–3,5 %), velké množství pektinu (0,20–0,52 %), třísloviny (0,11–0,48 %), minerální soli a antokyany. Biochemické složení bobulí se však může lišit v závislosti na odrůdě, lokalitě, fázi zralosti a podmínkách skladování plodiny (Djordjević a kol., 2010). Červený rybíz se používá v různých pokrmech, od marmelád a želé po dezerty a nápoje, díky své kyselé chuti velmi dobře doplňuje sladké pokrmy a často se využívá jako přízdoba cukrářských výrobků. V západní Evropě je oblíbený jako čerstvé ovoce, a to nejen sezónní. Pěstuje se v přísných tvarech typu štíhlého vřetene pro ruční sklizeň ve fóliových krytech.
Text a foto: Ing. Michaela Marklová, Mgr. Liliia Pavliuk, Ph.D., prof. Dr. Ing. Boris Krška, VŠÚO Holovousy s. r. o.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2024.
