Ostružiníky jsou v České republice hojně pěstovány v menších výsadbách nebo na zahradách převážně pro samozásobení a prodej na lokálních farmářských trzích. Cílem této studie bylo vyvinout efektivní postupy in vitro množení pro kulturní ostružiník (Rubus fruticosus L.). Úspěšná technika kultivace in vitro by poskytla alternativní metodu, která může potenciálně množit vybrané genotypy ostružiníku rychleji než tradiční školkařské postupy. Bylo testováno pět druhů MS média obsahujících 1, 2 a 4 mg/l BAP (6-benzylaminopurin), nebo 0,5 a 1 mg/l TDZ (thidiazuron) pro indukci multiplikace. Multiplikační koeficient se měnil v závislosti na koncentraci použitého fytohormonu.Nejvyšší koeficient množení byl zaznamenán u odrůdy ostružiníku Čačanský na MS médiu s koncentrací TDZ 1 mg/l. V této variantě bylo získáno 8,8 nového výhonu na explantát. Množství hormonu TDZ 1 mg/l v médiu se jevilo v pokusech jako nejoptimálnější i pro iniciaci multiplikace u druhého genotypu RF7. Dosažené výsledky ukazují, že je možné efektivně množit genotypy ostružiníku v podmínkách in vitro kultury.
Všestrané využití ostružiníku
Ostružiník se pomologicky řadí mezi drobné ovoce – bobuloviny. Ostružiníky jsou v České republice hojně pěstovány v menších výsadbách nebo na zahradách převážně pro samozásobení a prodej na lokálních farmářských trzích. Jsou velmi oblíbeným ovocem nejen u nás, ale také v celé Evropě, a to zejména v severnějších oblastech. Květy jsou lákavé a poskytují potravu pro mnoho druhů blanokřídlých opylovačů, včetně nejznámější včely medonosné (foto 1). Z hlediska komerční produkce plodů je Česká republika ve světovém měřítku menším výrobcem. V roce 2023 bylo na našem území registrováno pouze 29 hektarů intenzivně pěstovaných druhů rodu Rubus tvořeného v tomto případě statisticky souhrnně maliníkem a ostružiníkem (Němcová a Buchtová 2023). Plodem ostružiníku jsou peckovičky, které tvoří souplodí – ostružinu (foto 2). Jsou dobrým zdrojem vitaminu C a dalších nutričně cenných látek (Dlouhá, 2001). Kromě přímého konzumu jako stolní ovoce, se plody široce využívají i ke zpracování v potravinářském a konzervárenském průmyslu k výrobě želé, zavařenin, sirupů a nápojů.
Text a foto: Ing. Jiří Sedlák, Ph.D., VŠÚO Holovousy, s. r. o.*
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2024.
