Škůdců postupně ubývá, lokálně významné zůstávají mšice, které s různou intenzitou přilétají do porostů brukvovité zeleniny a zakládají další kolonie. Při nižším výskytu je mohou regulovat predátoři a parazitoidi. Hojné zůstávají třásněnky na cibuli, ostatní škůdci (dřepčíci, bělásci, housenky, pilatka řepková aj.) jsou na většině zbývajících ploch pod prahem škodlivosti. V zahnívajících částech rostlin zůstávají různé druhy neškodných bezobratlých.
Brukvovitá zelenina – škůdci již na většině ploch nepředstavují významné riziko, každý týden početnost ubývá. Na listech se objevují okřídlené mšice, které zakládají malé kolonie, ale většinou jsou málopočetné. V porostech se mšicemi je vyšší výskyt slunéček a dalších predátorů, kteří při dostatečném počtu dokáží mšice regulovat. V hlávkách zelí mohou přežívat kolonie mšice zelné. Početnost dřepčíků, housenek a housenic je většinou nízká, ale lokálně mohou škodit až do sklizně. Vylíhlé molice odlétají na zimní hostitele.
Významné zůstávají pouze třásněnky na cibuli, které mohou způsobit posátím vadu vzhledu listů, početnost závisí na lokalitě a ochraně. Ostatních škůdců je málo, některé běžné podzimní druhy nelze v porostech najít (jsou pod prahem pozorovatelnosti). Vysoký výskyt hnilob v některých plodinách koreluje s vyšším výskytem neškodného saprofágního hmyzu a dalších bezobratlých.
Zdroj: VÚRV*
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
