Pěstování stejných druhů ovocných dřevin je spjato s problematikou únavy půdy. Nejenže jsou dlouhodobým pěstováním jednostranně odčerpávány z půdy živiny, dochází také k rozvoji specifické půdní mikroflóry, která může negativně ovlivňovat pěstované dřeviny.
Střídání plodin je již od pradávna v zemědělství využíváno pro omezování snižování výnosnosti a udržování přijatelných vlastností půdy. V případě pěstování ovocných dřevin v sadech jsou tyto možnosti vzhledem k nutné infrastruktuře velmi omezené. Náklady na vybudování opěrných či nadkrývacích konstrukcí jsou nezanedbatelné, a proto jsou pak tato zařízení logicky využívána po celou dobu jejich životnosti, což může znamenat výsadby i tří cyklů ovocného sadu po sobě.
Lehce odlišná je situace v ovocném školkařství, kde je doporučeno plochy pro pěstování ovocných stromků střídat a pokud možno se s pěstováním stejného druhu na danou plochu nevracet. Případně je možné ponechat půdu až několik let odpočívat, nebo pěstovat jiné druhy. Vzhledem k majetkoprávním vztahům a náročnému procesu nalezení vhodné panenské půdy se ale i tento požadavek mnohdy nedá splnit, a proto jsou i školkaři nuceni opakovaně využívat stejné pozemky. Problematické je nejen vyčerpání živin z půdy a zhoršení její struktury, ale především rozvinutí specifické půdní bioty, která negativně ovlivňuje růst a vitalitu následně pěstovaných plodin.
Ve VŠÚO Holovousy byl v letech 2021 a 2023 testován vliv aplikace různých dávek řepkových pokrutin na omezení vlivu únavy půdy. Testována byla aplikace pokrutin před výsadbou podnoží v ovocné školce bez následného zakrývání povrchu nepropustnou fólií. Aplikace byla v roce 2021 provedena na jaře buď plošným rozhozem (P), nebo přímo k výsadbové rýze (Ř), a rovněž kombinací obou metod aplikace (P+Ř).
V případě plošného rozhozu byly pokrutiny následně zapraveny do půdy do hloubky přibližně 10 cm. Při řádkové aplikaci byly pokrutiny při výsadbě zahrnuty do výsadbové rýhy ke kořenům vysazovaných podnoží (na fotografii). Aplikační dávka byla uzpůsobena podle doporučení na čtyři tuny pokrutin na hektar. V případě kombinace plošné a řádkové aplikace byla celková dávka po přepočtu 8 t/ha. Aktivní molekuly v semenech rostlin z čeledi Brassicaceae mohou být přítomny v menší koncentraci než v jiných částech rostliny, proto byla zvolena také aplikace s vyšší dávkou pokrutin (8 t/ha), než je doporučená dávka. Do pokusu byla zahrnuta také kontrolní varianta (K) bez aplikace pokrutin.
Hodnocena byla vizuálně vitalita pěstovaných podnoží, měřením pak byl hodnocen růst, intenzita produkce nadzemní hmoty na jaře 2022 a byla provedena také minerální analýza listů za účelem zjištění vlivu pokrutin na výživový stav pěstovaných vegetativně množených podnoží Malus communis A2 a generativně množených podnoží Malus communis Antonovka. V roce 2023 byla metodika pokusu upravena a na odlišném pozemku byly pokrutiny aplikovány pouze plošně ve dvou dávkách odpovídajících 2 a 4 tunám pokrutin na hektar.
Poděkování
Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství ČR při České technologické platformě pro zemědělství. Autoři děkují za podporu technickému personálu.
Text a foto: Ing. Klára Scháňková, Bc. Lukáš Nývlt, Ing. Luděk Laňar, Ph.D., VŠÚO Holovousy s.r.o.
Celý text článku naleznete v časopisu Zahradnictví 9/2024
