Letošní úroda rakytníku je silně nadprůměrná. Díky tomu mají zájemci možnost nasbírat si plody tohoto keře při samosběru v sadech v Blatničce na Hodonínsku, o které se stará Josef Kolínek. Při obvyklé úrodě prodává většinu úrody zpracovatelům na šťávy a sirupy.
Rakytník obsahuje značné množství tělu prospěšných látek, a i když jsou plody drobné kuličky, jejich zpracování je rychlé a nenáročné, řekl Kolínek .
Do Blatničky míří jak ti, co mají se samosběrem rakytníku zkušenost, tak i noví zájemci. "Chtějí si vyzkoušet jak samosběr, tak zpracování," zmínil Kolínek fakt, že zatímco samosběr jahod, jablek či meruněk i dalšího ovoce a někdy zeleniny je poměrně běžný, rakytník je v tomto výjimečný. "Na Moravě jsme asi jediní a celkově je takových možností v Česku snad jen pět," řekl Kolínek.
Keře vysadil na pozemcích kolem Blatničky před devíti lety a rakytník pěstuje v režimu ekologického zemědělství. Nejen díky rakytníku se do tamější krajiny vrátila pestrost, protože dříve se pole v okolí vsi blízko slovenských hranic využívala téměř výhradně pro intenzivní konvenční zemědělství. Další rakytníkové sady Kolínek obhospodařuje ještě u Veselí nad Moravou a Moravského Žižkova, dohromady zaujímají 4,5 hektaru.
Sklizeň je podle Kolínka nenáročná a rychlá. Odstřihují se celé větvičky obsypané malými oranžovými plody, které stačí dát doma do mrazáku a po několika hodinách stačí větvičkami klepnout a kuličky opadají. "Na první klepnutí jich opadne 80 procent, na druhé zbytek. Z kilogramu sklizených větviček je 800 gramů plodů, které jsou extrémně šťavnaté," řekl Kolínek. Možností, jak rakytníkovou šťávu zpracovat, je více. Lze získat lisováním, ale i prostým rozmixováním a pak ji buď zamrazit, nebo zavařit. Jelikož je velmi kyselá, lze z ní udělat i sirup tím, že se do ní přidá med či cukr. A lze z ní vyrábět i marmelády nebo ji dávat jako přísadu do jiných marmelád. "Máme na internetu poměrně podrobný popis, jak na samosběr i zpracování," poznamenal Kolínek.
Keřům se v okolí Blatničky dobře daří, i když leží v nižších nadmořských výškách, zatímco rakytník je rozšířený spíše v polohách vyšších než Blatnička. "Je velmi přizpůsobivý. Co je ovšem nevýhoda, že běžně dozrává až v září a dá se sklízet do prvních mrazů. Jenže u nás dozrává dříve a letos je třeba ho sbírat už od půlky srpna, a to co nejrychleji, protože v půlce září už bude přezrálý a vysušený. Už teď jsou některé kuličky přezrálé. To je nevýhoda tropických teplot, které letos v srpnu na jižní Moravě panují. Sucho rakytníku přitom nijak zásadně nevadí. I když už u nás dva měsíce prakticky nepršelo, plody jsou krásně šťavnaté," podotkl Kolínek. Plody se obvykle sklízejí jednou za dva roky, protože po ořezání další rok keř nejprve znovu obrazí a na nových výhoncích se plody objeví až za další rok.
S ohledem na tropické teploty v posledních dnech chodí lidé na samosběr obvykle brzy ráno, klidně krátce po rozednění, anebo navečer. Stokorunu za kilogram platí při odchodu, ale někdy se také stane, že Kolínek na místě není, a lidé posílají peníze na účet, až když si doma sklizeň zváží. "Není to masovka, funguje to na důvěře a funguje to dobře," uvedl Kolínek. Více lidí chodí o víkendu a Kolínek očekává, že ještě část dalších zájemců přijde příští týden. "Lidé jsou často na dovolené a nemají čas přijet a pak ještě plody zpracovávat," dodal.
Zdroj: ČTK
Úvodní foto: Uschi Dugulin, Pixabay
