Předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou (65) Evropský parlament v tajné volbě potvrdil na postu předsedkyně EK na další pětileté období. Evropskou komisi vede od prosince 2019 jako první žena v této funkci. Její prioritou byla od počátku zelená politika, za svého mandátu se ale musela vypořádat i s dalšími výzvami, jako byla pandemie covidu-19, migrační krize, ruská invaze na Ukrajinu či energetická krize. Asi největší pozornost i kritiku v části Evropy vyvolala unijní Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) a nový migrační pakt.
Začátkem letošního března získala von der Leyenová oficiální nominaci Evropské lidové strany (EPP) pro kandidaturu na druhý mandát. Německou političku na stranickém kongresu v Rumunsku podpořilo 400 delegátů evropských lidovců, proti jich bylo 89. Dnes ji Evropský parlament v tajné volbě potvrdil na postu předsedkyně Evropské komise na další pětileté období, získala 401 hlasů, potřebovala nejméně 361 hlasů. Při minulé volbě v roce 2019 dostala 383 hlasů, což bylo jen o devět hlasů více než tehdejší minimum potřebné ke zvolení.
V dnešním projevu před europoslanci von der Leyenová slíbila dodržet závazky Green Dealu, současně chce nová opatření na pomoc evropskému průmyslu. Prioritami EK podle ní mají být konkurenceschopnost a bezpečnost. Kritizovala cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, zdůraznila trvající potřebu pomáhat Ukrajině, čelící ruské agresi, a vyzvala k ukončení zabíjení v Pásmu Gazy a k řešení izraelsko-palestinského konfliktu formou dvoustátního řešení, tedy existence států Izrael a Palestina.
Boj s klimatickými změnami označila von der Leyenová již při svém nástupu za existenční otázku, která si žádá okamžité řešení. EK pod jejím vedením představila Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) - soubor řady politických iniciativ k omezení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 proti hodnotám z roku 1990, který také usiluje do poloviny století dosáhnout klimatické (uhlíkové) neutrality. Součástí balíčku jsou ale i normy, které budí vášeň a kritiku. Státy EU vedené českým předsednictvím se například v roce 2022 shodly s europoslanci na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory, a členské státy EU loni koncem března normu definitivně schválily. Přijata také byla také kontroverzní reforma trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a s koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
EK pod tlakem kritiky a farmářů v některých oblastech částečně ustupuje, nedávno například upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství. Terčem protestujících farmářů je přeshraniční konkurence, stěžují si ale i na unijní předpisy týkající se ekologie. Šéfka EK také letos doporučila stáhnout návrh EK na omezení používání pesticidů. Evropští zemědělci také od EK získali částečnou výjimku z pravidel pro ponechání půdy ladem.
Zdroj: ČTK
