V rámci naší studie byla stanovována celková antioxidační aktivita a obsahy celkových polyfenolů pomocí spektrofotometrických metod a obsah vitaminu C pomocí kapalinové chromatografie s detektorem diodového pole. Nejvyšší obsah celkové antioxidační aktivity byl naměřen u plodů růže dužnoplodé, odrůda Karpatia 209,1 μmol/L Troloxu/100 g čerstvého ovoce. Zároveň byl ve vzorku stanoven i nejvyšší obsah vitaminu C 578,7 mg/100 g čerstvého ovoce. Dřín obecný, odrůda Alex obsahoval nejvyšší množství celkových polyfenolů 406,9 mg GAE/100 g čerstvého ovoce. Ve studii byl dále sledován vliv teploty a délky skladování na vybrané atributy v černě zbarvených plodech morušovníku. Vzorky byly zkoumány po skladování v pěti variantách. K nejnižším ztrátám došlo při skladování po 30 dnů při teplotě ± –18 °C se zůstatkovými hodnotami 176,7 μmol/L Troloxu/100 g čerstvého ovoce a 14,7 mg/100 g čerstvého ovoce.
Mezi netradiční druhy ovoce řadíme takové druhy, které nejsou významně zastoupeny v tržním ovocnářství a jsou pěstovány spíše okrajově na menších farmách či zahradách. Do naší studie bylo vybráno osm ovocných druhů, které jsou v České republice pěstovány minoritně: angrešt srstka, dřín obecný, klikva velkoplodá, ostružiník ojíněný, ostružiník, morušovník, růže dužnoplodá a temnoplodec černoplodý. Pro temnoplodec černoplodý se běžně používá známější označení aronie černá. Lidově je znám také pod názvem jeřáb černý. Vzorky tohoto netradičního ovoce pocházely ze sadu Divoký sad, což je přírodní ovocná zahrada, která se rozkládá na ploše přibližně jednoho hektaru. Již deset let ji svépomocí tvoří pěstitel z ostravského regionu Miroslav Sedláček. S oblibou zde vysazuje méně známé druhy a odrůdy ovoce, u kterých je předpoklad, že dokážou prosperovat bez chemické ochrany, a to i v těžkých půdních podmínkách. Spektrum je zde opravdu široké od klikvy a zimní cibule, přes zimolezy, dříny, moruše, ořešáky a jedlé kaštany až po léčivé byliny. Majoritně jsou ale v sadu pěstovány ovocné druhy. Výsadba je relativně mladá a dlouhověké stromy zasazené před sedmi lety začínají teprve pomalu plodit. Sklizeň v Divokém sadu začíná zhruba v polovině května ranými odrůdami zimolezu kamčatského a končí v prosinci sběrem mišpulí ze zasněženého stromu. Ovoce je převážně pěstováno pro přímý konzum nebo je zpracováváno ve formě želé, džemu či tinktur. Téměř „kultovním“ stromem je v Divokém sadě morušovník. Tyto stromy dobře snáší sucho a tolerují nekvalitní půdu. Nemají u nás škůdce, netrpí nemocemi a na jaře raší mezi posledními, takže unikají i pozdním mrazům. Každý rok od konce června do konce července bohatě plodí. Ovoce dozrává postupně, nemá tvrdé pecičky a je velmi zdravé. Plody morušovníku i ostatních méně známých druhů ovoce jsou bohatým zdrojem biologicky aktivních látek.
V rámci našeho výzkumu byly stanoveny a porovnány antioxidační charakteristiky a obsah vitaminu C ve vybraných druzích drobného ovoce s ohledem na teplotu a dobu skladování. Mezi biologicky aktivní látky, které se v plodech vyskytují a působí jako antioxidanty, patří například vitamin C, polyfenoly, anthokyany, karotenoidy a některé minerální látky. Antioxidanty mají schopnost inhibovat tvorbu volných radikálů, reagovat s již vytvořenými radikály a napomáhají při regeneraci poškozených buněk. Volné radikály v lidském těle vznikají při metabolických procesech, ale i působením vnějších vlivů jako je záření, znečištěné prostředí, kouření a další. Nadměrné množství volných radikálů v těle poškozuje buňky a hraje významnou roli v rozvoji řady civilizačních onemocnění. Proto je důležitá konzumace pestré stravy bohaté na biologicky aktivní látky, které působí zejména preventivně tedy před jejich vznikem (Hlúbik et al., 2006). Na obsah biologicky aktivních látek může mít vliv mnoho faktorů jako je druh, odrůda i jednotlivé genotypy, půdně-klimatické podmínky, stupeň zralosti, posklizňová manipulace, typ skladování či technologie zpracování (Alp et al. 2016).
Analyzované vzorky
Stanovení antioxidačních charakteristik a obsahu vitaminu C bylo provedeno u osmi vybraných druhů ovoce: angrešt srstka Neguš, dřín obecný Alex, Lutea a Vydubecký, klikva velkoplodá McFarlin, ostružiník ojíněný, ostružiník Loch Ness, morušovník (dvě varianty barvy plodů – černá, růžová), růže dužnoplodá Karpatia a temnoplodec černoplodý Viking. Vzorky pocházely z Divokého sadu Miroslava Sedláčka, z lokality Orlová-Lutyně (Moravskoslezský kraj).
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2024.
Text: RNDr. Aneta Bílková, Ph.D., VŠÚO Holovousy s. r. o.
