Cílem práce bylo nalezení vhodných metod pro kořenění dvou odrůd meruňky Darina a Kompakta v podmínkách in vitro kultury. Porovnávali jsme účinek tří auxinů: kyseliny indol-3-octové, kyseliny 1-naftyloctové a kyseliny indol-3-máselné ve fázi indukce vývoje kořenů. In vitro kořenění bylo stimulováno všemi třemi auxiny. Největší podíl rostlin zakořenil na médiu s kyselinou 1-naftyloctovou ve vyšší koncentraci 5 mg/l v případě obou testovaných odrůd meruňky. Naše výsledky dokládají, že pro zakořenění testovaných odrůd meruněk v podmínkách in vitro postačuje přídavek jednoho auxinu a jednofázová kultivace na takto obohaceném médiu. V našich pokusech se potvrdilo, že fyziologický účinek auxinu je závislý na rostlinném genotypu a použité koncentraci.
Meruňka obecná Prunus armeniaca L. (synonymum Armeniaca vulgaris Lamb) je ve střední Evropě velmi populárním, tradičním druhem ovoce, který je široce využíván k přímému konzumu, a dále pak při kuchyňském zpracování k přípravě kompotů, cukrářských výrobků, koncentrovaných šťáv nebo ovocných destilátů. Plody meruněk vynikají vysokým obsahem biologicky aktivních sloučenin především provitaminu A, minerálních látek a organických kyselin (Blažek et al. 1998).
Meruňka obecná pochází původně z hornatých oblastí střední Číny a Střední Asie. Všechny odrůdy pěstované v České republice pochází z tohoto druhu. Kromě meruňky obecné existují v Asii i další botanické druhy meruněk jako je meruňka sibiřská (Prunus sibirica), mandžuská (Prunus mandshurica), japonská (Prunus mume) a korejská (Prunus ansu). Tyto další druhy jsou uplatňovány v zahraničí ve šlechtění na rezistenci, případně se používají v tradičních kuchyních v původních oblastech rozšíření (Hričovský et al. 2004).
Meruňky jsou náchylné k jarním mrazům
Meruňka obecná je teplomilnou ovocnou plodinou náročnou zejména na klimatické a půdní podmínky. Díky velmi ranému kvetení bývá náchylná k poškození pozdními jarními mrazy, což je příčinou nepravidelných výnosů. K dosažení co nejvyšší kvality plodů je nezbytné zajistit dostatečně slunné stanoviště. V České republice jsou meruňky komerčně pěstovány v teplejších oblastech do 250 m n. m. s průměrnou roční teplotou nad 8,5 °C (Blažek et al. 1998, Hričovský et al. 2004). Větší produkční plochy meruněk se vyskytují pouze na jižní Moravě, a to zejména v okresech Břeclav a Znojmo. V roce 2023 byla celková plocha tuzemských komerčních sadů 649 ha (Němcová a Buchtová 2023). Meruňka se pěstuje rovněž na širším území za účelem samozásobení a prodeje na lokálních farmářských trzích i v menších výsadbách a zahradách. Vysazuje se často v plošších tvarech a stěnových výsadbách na chráněných stanovištích u zdí domů s jižní expozicí i v lokalitách s vyšší nadmořskou výškou.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2024.
Text a foto: Ing. Jiří Sedlák, Ph.D., VŠÚO Holovousy s. r. o.
