Velcí kopytníci pomáhají obnovovat krajinu na více než 750 hektarech přírodně cenných lokalit po celém Česku. Před deseti lety byla přirozená pastva velkých kopytníků v České republice prakticky neznámým pojmem. Dnes pomáhá obnovovat přírodu a biologickou rozmanitost na patnácti místech v celé České republice.
Velcí kopytníci dokáží během pouhých několika let obnovit silně degradovanou lokalitu a vrátit jí ztracenou pestrost. Navíc jde o nákladově úsporné řešení, které šetří finanční prostředky veřejným institucím i soukromým vlastníkům,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci s přirozenou pastvou velkých býložravců v tuzemsku začala.
Zájem o zakládání rezervací tak mají města, kraje, malé obce, národní parky, soukromí vlastníci pozemků, zemědělci i neziskové organizace. Rezervace velkých kopytníků se tak nacházejí od nejzápadnější části České republiky, kde loni jedna vznikla u obce Krásná nedaleko Aše, až po Národní park Podyjí u Znojma. „Nejvíce rezervací se nachází v Jihočeském a Plzeňském kraji, každý z nich hostí po třech rezervacích a připravují se další,“ doplnil Dalibor Dostál. Další rezervace pomáhají chránit přírodu v Královéhradeckém, Pardubickém, Karlovarském, Středočeském, Libereckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak žádná rezervace velkých kopytníků zatím není na Vysočině, v Olomouckém, Zlínském, Ústeckém kraji a v Praze.
„Celková rozloha pastevních rezervací v České republice dosahuje 769 hektarů. Řada rezervací má přitom potenciál dalšího růstu a jejich současná rozloha je spíše startovací. Zkušenosti s přirozenou pastvou v našich podmínkách ukazují, že pastevní rezervace nejlépe fungují, když se jejich rozloha alespoň blíží 100 hektarům. V tomto mají tuzemské pastevní rezervace velkou rezervu,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Více než 100 hektarů mají v současné době pastviny jediné tuzemské pastevní rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice. Přes 50 hektarů pak mají rezervace v Kozmicích u Opavy a v Rokycanech. Nejmenší je zatím rezervace Mnišské louky u České Lípy, kde se počítá s dalším rozšiřováním nad současných 5 hektarů.
Rezervaci velkých kopytníků může veřejnost podpořit hlasováním v soutěži o ekologické Oskary https://www.eon.cz/energy-globe/hlasovani/rezervace-velkych-kopytniku/ Součástí ceny je finanční odměna, kterou by ochránci přírody využili na zlepšení zázemí pro velké kopytníky v milovické rezervaci.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.*
Zdroj: Česká krajina
Foto: Dalibor Dostál
