Zemědělci budou moct od podzimu žádat o podporu na vytváření remízků nebo stromořadí na orné půdě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na zakládání nových krajinných prvků vyčlení půl miliardy korun. Úřad o tom informoval ve společné tiskové zprávě s ministerstvem zemědělství. Cílem podpory je zvýšit odolnost zemědělské krajiny ke změnám klimatu a podporovat biodiverzitu. Jednodušší vytváření krajinných prvků v hospodářské krajině má podle ministerstev umožnit také novela o ochraně zemědělského půdního fondu.
Krajinné prvky
Mezi krajinné prvky na orné půdě, které oba úřady finančně podporují, patří příkop, mez, mokřad, skalka, skupina dřevin, izolovaně rostoucí dřevina, stromořadí, terasa nebo travnatý svah ke snižování nebezpečí eroze.
„Pokud zemědělci a další vlastníci či nájemci půdy tyto krajinné prvky v hospodářské krajině obnoví a vhodně tak pole rozčlení, mohou problém s erozí, nedostatečnou kvalitou půdy a úbytkem celkové pestrosti a rozmanitosti v krajině vyřešit. Umožní to také lepší zadržování vody v krajině nebo ukládání uhlíku díky vzniklé biomase," řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
MŽP podporu spustí na podzim, dotace na krajinné prvky bude poskytovat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Příspěvek bude možné využít také na nákupy pozemků nezbytných pro vytvoření krajinných prvků. Ministerstvo zemědělství aktuálně na obnovu a tvorbu mezí či skalek poskytuje takzvané plošné platby, plánuje ale také novou podporu prostřednictvím zvláštní platby na plochu nově vzniklého prvku.
Zakládání příkopů nebo mokřadů se má navíc podle Hladíka zjednodušit. Pokud chtěl dosud hospodář vysadit stromořadí nebo vytvořit terasy, musel úsek půdy vyjmout ze zemědělského půdního fondu. "Nově nebudou muset o odnětí půdy žádat a platit za to odvody. Veškeré krajinné prvky budou navíc osvobozeny od placení daně z nemovitosti,” doplnil Hladík.
Zákon o půdním fondu od 1. července mimo jiné usnadňuje výsadbu stromů podél silnic. Novela zkrátila vzdálenost od pozemků sousedících s těmi silničními z tří na půl metr, což vytvoří podle Hladíka prostor pro sázení nových stromů.
Novelu, která slibuje vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy, podepsal s výhradami 17. června prezident Petr Pavel. Na nejkvalitnější zemědělské půdě tak nebudou moci do budoucna vznikat až na některé výjimky velká obchodní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.*
Zdroj: ČTK
