Dlouhodobé trendy v celoevropském i světovém ovocnářství jednoznačně směřují k ústupu od aplikací syntetických pesticidů i hnojiv. Celý vývoj, vnímaný jako tzv. ekologizace, vyplývá nejen ze snahy o snižování zátěže krajiny cizorodými látkami, ale také z měnících se požadavků trhu na zdravotní bezpečnost ovoce, čemuž je věnována řada výzkumných projektů financovaných MZe ČR. Akceptování zmíněných trendů má úzkou vazbu na konkurenceschopnost a budoucnost celého českého ovocnářství.
Zcela jednoznačnou odpovědí na tuto výzvu je bezesporu rozvoj ekologické produkce a bezreziduální produkce ovoce. Důraz je kladen na péči o život v půdě, biologickou rozmanitost agroekosystémů a také na souhrn preventivních opatření včetně výběru vhodných odrůd. Ovocné sady, jako trvalé kultury, představují pro uplatňování těchto zásad ideální prostředí a pro hlavní ovocné druhy je ekologický systém vypracován do funkční podoby. K dispozici jsou systémy účinné biologické a nechemické ochrany, výživy stromů a péče o půdu. Ovocnáři v ekologii dokáží dosahovat kvality ovoce srovnatelné s integrovanými systémy pěstování, o čemž se můžeme přesvědčit při návštěvách ovocnářských farem v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Nizozemsku, Belgii i v jiných evropských zemích. Smysluplnost rozvoje a podpory ekologické produkce vyplývá i ze skutečnosti, že využívání jednotlivých prvků tohoto způsobu je stále více potřebné v produkci integrované.
Z farmy na stůl
Evropská komise (EK) představila v květnu 2020 strategii Z farmy na stůl (anglicky From Farm to Fork). Cílem této strategie je zajistit udržitelný potravinový řetězec v rámci programu Zelená dohoda pro Evropu (anglicky European Green Deal), což je soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Strategie Z farmy na stůl si klade za základní cíl urychlit přechod k udržitelnému potravinovému systému v Evropě, který by měl mít neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí, pomoci zmírnit změnu klimatu a přizpůsobit se jejím dopadům, zvrátit ztrátu biologické rozmanitosti, zajistit potravinovou bezpečnost, zachovat cenovou dostupnost potravin a podporovat konkurenceschopnost dodavatelského sektoru EU. Ekologická produkce by měla do roku 2030 dosáhnout 25 % celkové zemědělské produkce. Poptávka evropského trhu po bioproduktech zaznamenala podle zveřejněných statistik o ekologickém zemědělství tempo růstu 8 % v roce 2021, což se v posledním desetiletí téměř zdvojnásobilo a dosáhlo hodnoty maloobchodních tržeb přibližně 41,4 miliard EUR.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2024.
Text a foto Ing. Radek Vávra, Ph. D., VŠÚO Holovousy s. r. o.
