Klasická biologická ochrana rostlin, jak ji v zemědělství používáme, je z principu její definice založená na aplikaci živých organismů (bioagens), které jsou přirozenými nepřáteli živočišných škůdců, houbových, bakteriálních či virových chorob. Efekt těchto aplikací může být velmi variabilní především s ohledem na souhru celé řady faktorů.
Vysoké účinnosti lze dosáhnout při správném použití, které zahrnuje vhodnou volbou bioagens, optimální podmínky pro jeho fungování, správné načasování (především preventivní aplikace), dávku a v neposlední řadě také kvalitu materiálu. Pomocí souboru podpůrných opatření lze účinnost aplikované biologické ochrany zvýšit nebo prodloužit. Tyto metody vedou především ke zvýšení životnosti, predačního potenciálu a plodnosti aplikovaných bioagens.
V následujících pasážích si podrobněji přiblížíme několik opatření, pomocí kterých lze systém biologické ochrany zefektivnit. S ohledem na to, že se biologická ochrana používá v současnosti v největší míře v krytých plochách (skleníky, fóliovníky) při pěstování plodové zeleniny, drobného ovoce a okrasných rostlin půjde o postupy v nich funkční.
Tato metoda vychází z předpokladu, že v době preventivní aplikace se v cílovém porostu kořist (škůdce) nevyskytuje vůbec, nebo jen minimálně. V takovém případě hrozí, že introdukované bioagens bude hladovět, nebo může docházet mezi jedinci ke kanibalismu. Vnitrodruhový kanibalismus byl popsán u řady druhů bioagens, mezi které patří například Macrolophus pygmaeus, Orius laevigatus nebo Chrysopelra carnea (Hamdi a kol. 2013; Tommasini a kol. 2001; Sohail a kol. 2021). Některé druhy mohou přežít díky sání rostlinných šťáv, nicméně jejich reprodukce je v takové situaci výrazně snížená. Obecně, situace kdy bioagens nenachází kořist je pro jeho účinnost nepříznivá a může dojít až k jeho vymizení, což v důsledku znamená zbytečnou aplikaci.
Text: Ing. Václav Psota, Ph.D., Farma Bezdínek s.r.o.
Úvodní foto: Ploštice Macrolophus pygmaeus je ideální pro přikrmování pomocí cyst korýšů Artemia sp. nebo vajíček zavíječe moučného Ephestia kuehniella (foto: Biobest Group NV)
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 1/2024
