Na horní palubě třípatrové konstrukce zakotvené nedaleko centra Rotterdamu hnědobílé krávy spásají seno shazované z dopravního pásu nad jejich hlavami a také slupky pomerančů z automatů na džusy. Nad hlavou mají střechu, která je chrání před sluncem a zároveň slouží ke sběru dešťové vody, kterou mohou krávy pít, píše agentura AP o farmě na vodě.
Tři krávy jsou pojmenované po třech nizozemských řekách Máza, Rýn a IJssel, na palubě jich je ale víc. O jejich dojení se stará automat, ke kterému krávy mohou kdykoliv přijít. Na palubě plovoucí farmy je s nimi také robot sbírající hnůj, který bude přeměněn na hnojivo.
"Říkáme našim kravám upcyklistky," říká Minke van Wingerdenová z Plovoucí farmy s odkazem na opětovnou recyklaci. Mléko, sýr a podmáslí, které krávy vyprodukují, organizace prodává v malém obchůdku na souši vedle kotviště plovoucího kravína.
Plovoucí farma, která funguje od roku 2019, se prohlašuje za první svého druhu na světě. S nápadem přišel v roce 2012 manžel van Wingerdenové Peter, když byl svědkem nedostatku potravin po průchodu hurikánu Sandy New Yorkem. Plovoucí farmy by totiž v budoucnu mohly být řešením potravinové bezpečnosti i problémů spojených se změnou klimatu. Snahy o zemědělství na vodě nebo ve vodě už měli Aztékové, kteří kdysi dávno na území dnešního Mexika vybudovali umělé ostrůvky pro pěstování potravin. V dnešní době v pobřežních a nízko položených oblastech Indie a Bangladéše nevládní organizace oživuje tradiční praxi vytváření plovoucích vorů. Sazenice na nich mohou přečkat i v době stoupající hladiny za monzunových dešťů, které by jinak úrodu mohly zaplavit. Jihoasijské fórum pro životní prostředí se sídlem v Kalkatě provedlo několik technologických vylepšení pod heslem "plovoucí zemědělství odolné vůči klimatu". Jejich bambusové vory jsou větší a těžší než dřív, aby lépe odolávaly bouřím. Plastové potahy a stínící sítě chrání křehké rostliny a čerpadla na solární pohon sbírají dešťovou vodu k zavlažování sazenic.
Organizace spolupracuje s místními výzkumnými ústavy, aby zemědělcům dodávala co nejkvalitnější osivo odolné vůči klimatickým změnám, a zároveň je zásobuje poznatky o boji proti škůdcům. To je důležité zejména v době extrémních veder, jako například letos v létě, kdy teplota místy dosáhla 45 stupňů Celsia, uvedla ředitelka komunikace tohoto fóra Amrita Čatterdžíová.
"Vory nejsou příliš obvyklým způsobem hospodaření a je třeba trpělivosti, aby si na ně člověk zvykl," uvedla Čatterdžíová. Počet plovoucích farem v různých vesnicích se ale za několik let zdvojnásobil na zhruba 500. Na plovoucích plošinách se pěstují léčivé byliny, špenát nebo chilli papričky a zemědělci na nich také v klecích chovají a vykrmují kraby, které pak prodávají na trzích.
"Pomalu se o to všichni začínají zajímat," říká Čatterdžíová.
Vory podle Čatterdžíové v době stále hůře předvídatelných monzunů pomohly zajistit potraviny. Pomohly také v roce 2020, když byl indický stát Západní Bengálsko zasažen nejprve cyklonem a potom pandemií covidu-19. Zemědělci, kteří na vorech hospodaří, se díky nim uživí a drobné přebytky prodávají na trhu. Čatterdžíová a její fórum doufají, že se jim tuto techniku podaří zásadně rozšířit, aby byla ekonomicky udržitelná.
"Plovoucí farmy se zjevně mohou v příštích desetiletích v jihovýchodní Asii šířit, ale na některých místech může být překážkou pro jejich zavedení osvěta o této technologii," míní profesor sociologie na Ohijské státní univerzitě Craig Jenkins.
Majitelé plovoucí farmy v Rotterdamu uvádějí mnoho důvodů pro umístění farem na vodě. S postupující urbanizací žije stále více lidí ve městech a je potřeba, aby jim zdroje potravy byly co nejblíž. Provozovatelé jsou přesvědčeni, že jejich metoda pomůže uživit města v době extrémního počasí, jako jsou silné deště a záplavy měst i zemědělské půdy.
Popularita plovoucích farem
Popularita plovoucích farem bude v jednotlivých částech světa odlišná, míní docent krajinné architektury na Ohijské státní univerzitě Jake Boswell. Zatímco velká část světové populace žije v pobřežních oblastech, pouze část těchto komunit v oblastech ohrožených záplavami či bouřemi také hospodaří. S ohledem na náklady by tak pro mnoho komunit se zvyšující se hladinou moří mohlo být efektivnější investovat do výstavby plovoucích obydlí než do plovoucích farem.
"Je potřeba brát v potaz, jak se lidé v dané oblasti stravují, ptát se, kdo bude mít z takových projektů prospěch. Opravdu se někdo snaží zmírnit potravinovou chudobu ve městě, nebo je to jen nějaký trik, který pochází, řekněme, od korporace, která jen hledá návratnost investic?" ptá se doktorand na Amsterodamské univerzitě Daniel Petrovics.
Majitelé plovoucího kravína v Nizozemsku už mají další plány. Ve stejném přístavu chtějí zbudovat ještě další plovoucí konstrukci, na které zřídí vertikální farmu pro pěstování zeleniny. Záhony umístěné jeden nad druhým chtějí zavlažovat pomocí vyčištěné vody a část energie na filtraci má poskytnout teplo z kravského hnoje. Van Wingerdenová vidí zemědělství na vodě jako životaschopnou reakci na záplavy a stoupající hladinu moře, a také jako způsob, jak přiblížit produkci potravin spotřebitelům, což znamená i nižší uhlíkovou stopu.
"Když máte plovoucí farmy, přizpůsobujete se klimatu. Můžete tak i nadále produkovat čerstvé a zdravé potraviny pro lidi ve městech," říká van Wingerdenová.
Zdroj: ČTK
