Kněžice mramorovaná je významný škůdce širokého spektra zemědělských plodin, a to včetně ovoce. Celosvětově způsobuje velmi závažné hospodářské a ekonomické škody a ochrana proti tomuto invaznímu škůdci je velmi obtížná. V České republice od prvního potvrzení výskytu v roce 2018 nebyly doposud pozorovány významné škody v žádné z pěstovaných zemědělských komodit. S ohledem na zkušenosti ze zahraničí je však tento druh ploštice potřeba neustále sledovat, monitorovat jeho přítomnost na našem území a zaznamenávat případné počátky způsobených poškození. V rámci této studie byla kněžice mramorovaná monitorovaná jak z hlediska rozšíření v ČR, tak také z pohledu reálného vlivu na ovocnářství. Z pozorování realizovaného vědeckým týmem se zapojením široké veřejnosti pomocí občanské vědy bylo zjištěno, že v ovocných sadech ČR se kněžice mramorovaná vyskytuje v současné době ve velmi nízkých počtech, a přestože byla zaznamenána první poškození na jablkách, pro tuto chvíli je škodlivost kněžice velmi nízké.
Kněžice mramorovaná (Halyomorpha halys Stål, 1855) představuje jeden z nejnovějších přírůstků do české fauny ploštic. Jedná se však o přírůstek nechtěný, neboť tato invazní ploštice dovede napáchat značné škody v zemědělství, především na ovoci a zelenině. Kněžice mramorovaná byla u nás poprvé potvrzena v roce 2018 v Lukové u Přerova, koncem téhož roku byla zaznamenána i v Praze u Holešovické tržnice, kam se pravděpodobně dostala spolu s dovezenou zeleninou či ovocem. Od té doby se již stihla rozšířit do několika měst po celé republice, a v blízké době můžeme očekávat její rychlé šíření.
Původně pochází z východní Asie, její rozšíření bylo známo především v Číně, Japonsku, na Taiwanu, v Koreji a ve Vietnamu (Josifov & Kerzhner 1978). V Severní Americe byla poprvé zaznamenána v roce 2001 a do roku 2012 se dokázala rozšířit do 38 států USA (Fogain & Graff 2011; Leskey et al. 2012). Později se dostala do různých částí světa včetně Evropy (Cianferoni et al. 2018). Tam byla poprvé nalezena v Lichtenštejnsku v roce 2004 (Arnold 2009), poté v roce 2007 ve Švýcarsku (Wermelinger et al. 2008). Následovalo šířené do mnoha dalších státu jako je Francie (Callot & Brua 2013), Německo (Heckmann 2012), Itálie (Maistrello et al. 2014), Řecko (Milonas & Partsinevelos 2014), Maďarsko (Vétek et al. 2014), Rumunsko (Macavei et al. 2015) a Srbsko (Šeat 2015). Nevyhnula se ani Rakousku (Rabitsch & Friebe 2015) či Španělsku (Dioli et al. 2016). Byla nalezena i při hraniční kontrole v Anglii (Harris 2010). Z uvedeného přehledu je jasné, že ji nic nebrání v dalšímu šíření i v rámci České republiky.
Způsob šíření
Její rozšiřování na delší vzdálenosti probíhá většinou pasivním cestou, tzn. pomocí globálního obchodu, zejména s převozem ovoce, zeleniny i jiného zboží. Z tohoto důvodu se tak kněžice objeví nejdříve ve velkých městech, typicky na tržnicích, ve skladech či v botanických zahradách. Odtud se následně aktivně šíří do okolí a můžeme se s ní pak setkat v městských parcích nebo na soukromých zahrádkách. Cílem této studie bylo identifikovat nová ohniska šíření a podchytit případnou invazi.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2023.*
Text a foto: Ing. Jana Ouředníčková, Ph.D., VŠÚO Holovousy, s. r. o.
