Hnojení dusíkem u rostlin způsobuje vitální růst a zelenější olistění. Pokusy zabývající se hnojením starších dřevin by měly zajímat odborníky v oboru ovocnářství, ale i realizace a údržby zeleně. Výsledky popisovaných experimentů totiž neodpovídají běžně rozšířené představě o očekávaných efektech hnojení.
Někteří autoři (Pérez – Llorca, et al. 2021) zvažují jako nejvýznamnější faktor stárnutí rostlin stres, pohrávajíce si s myšlenkou, že omezení stresu rostlin povede k jejich dlouhověkosti. Přesto jsou stresové faktory hlavním impulzem ke zmlazení. Pozoruhodné je, že právě v nepříznivých podmínkách nacházíme mnohdy nejstarší rostliny světa. Lze však teoreticky uvažovat, že dodání výživy a omezení koncentrace rostlinných výměšků by teoreticky mohlo prodloužit životnost nebo vyvolat zlepšení vitality u stárnoucích dřevin, nejen poškozených nebo vyvíjejících se. Jak formuluje teorie „Aplikace hnojiva pravděpodobně pomůže nově vysazeným stromům a keřům dosáhnout jejich krajinářský potenciál. Hnojení prospívá i stromům a keřům, které prošly částečnou nebo úplnou defoliací hmyzem a chorobami, nebo stresem způsobeným výkopy v kořenové zóně.
V. Nárovec v Lesnické práci hodnotí používání hnojení lesních dřevin v průřezu dekád. Popisuje nejen rozpačité efekty u pokusů v USA na konci minulého století, ale i současný pokles zájmu používání hnojiv s pomalým uvolňováním živin (Nárovec, 2004). Pokles zájmu nemusí být vyvolán jen náklady a ekologickými důvody. V dalších pokusech s lesními kulturami nalézáme informaci, že například „ani hnojivo, ani hydrogel neměly po pěti letech významný vliv na růst lesných kultur.“ (Repáč et al. 2020). Jde samozřejmě o jiné podmínky než na plantáži nebo ve městě. Výsadby dřevin ve městech jsou běžně hnojeny podle norem, aby se lépe přizpůsobily stanovišti a vysázené dřeviny bujněji rostly. Ostatně pokyny k udržovací a rozvojové péči okrasných a ovocných dřevin hovoří jasně. Autoři u okrasných dřevin doporučují hnojení stromů dusíkem s tím, že po čtyřech letech mají rozložitější korunu (Dirr, 1975). Podle tvrzení včetně druhů Liriodendron t. a Gleditzia t. (Dirr, 1975), které mají symbiózu s nitrifikačními bakteriemi. Symbióza by přitom mohla být právě dodáváním hnojiv s dusíkem narušena, pokud je dusík přijímán v efektivním množství. Těmto výsledkům odporují studie J. Rogera Harrise. Ty potvrzují, že výsadby starších školkařských výpěstků prvních několik let po výsadbě i s přihnojením rostou velmi málo, tzv. stojí (Harris et al. 2008). Harrisovy pokusy ukázaly, že hnojení dřevin v podmínkách města nezvyšuje růst dřevin ani čtyři roky po výsadbě.*
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 12/2023.
Text a foto: Ing. Miroslav Sedláček
Seznam použité literatury je k dispozici u autora.
