Poloparazitické (též hemiparazitické) rostliny čerpají ze své hostitelské rostliny jen vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Jsou zelené, a proto ostatní potřebné látky si dokáží vytvořit sami. Přesto jsou silněji napadené stromy oslabené, a tím náchylnější vůči chorobám, V našich podmínkách z těchto rostlin je nejznámější celosvětově rozšířené jmelí (Viscum), které se vyskytuje především na řadě listnatých stromů.
U nás roste pouze jmelí bílé (V. album). Podle toho, na jakých dřevinách se vyskytuje, botanici u tohoto jmelí rozeznávají několik poddruhů či forem. Nejrozšířenějším poddruhem je jmelí bílé pravé (V. album subsp. album), které roste na listnatých dřevinách, jako jsou topoly, akáty, lípy, habry, jasany, javory, jeřáby a vrby, a z ovocných dřevin jej můžeme najít především na jabloních, vzácněji na ořešácích, hrušních a meruňkách. Kromě toho i u nás roste poddruh jmelí bílé borovicové (V. album subsp. austriacum) a jmelí bílé jedlové (V. album subsp. abietis).
Jmelí je rostlina dvoudomá, která kvete v březnu a v dubnu nevýraznými květy. Uvnitř vzniklých bobulí jsou semena v silně lepkavé dužnině. Díky tomuto lepu se semena velmi snadno přilepí na nové větve stromů poté, co je sem, především prostřednictvím trusu, přenesou ptáci, u nás hlavně drozd brávník a částečně i brkoslav severní. U ostatních druhů ptáků jsou semena jmelí většinou v zažívacím traktu strávena, a proto pro šíření jmelí nemají význam. Po vyklíčení semen mladé kořínky rozpouštějí buňky stromů a pronikají do kůry a do dřeva a pomocí tzv. haustorií se rostliny napojují na cévní systém stromů a čerpají z nich vodu a v ní rozpuštěné látky. Podle velikosti keříků jmelí se dá usuzovat na jejich stáří, neboť každý rok jejich prýty narostou pouze o jeden článek s jednou dvojicí listů.
U silně napadených stromů odumírají větve. Kromě toho jmelí znehodnocuje dřevo určené pro další zpracování. Z hlediska pěstitelů ovoce je důležité vědět, že keříky jmelí na jabloních především zahušťují koruny, a tím přispívají k vytváření podmínek vhodných pro různé houbové choroby, jako je strupovitost, moniliniová hniloba, nektriová rakovina, mušinovitost či sazovitost jablek. V některých zemích (např. USA) se však jmelí na jabloních i záměrně pěstuje, a to nejen pro vánoční použití, ale i pro farmaceutický průmysl. Ale i u nás se občas najdou pěstitelé, kteří tvrdí, že tržba za jmelí je větší než za jablka a proto jabloně záměrně jmelím „osazují“.
Text a foto Ing. Jaroslav Rod, CSc.*
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2023.
