I v letošním roce přináší Rostlinolékařský portál aktuální zprávy z monitorování škůdců a užitečných organismů v porostech polní zeleniny publikované Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni. Nově je přehled obohacen i o informace k aktuálním výskytům chorob reportovaným kolektivem České zemědělské univerzity v Praze.
Po deštích na polích mnoho škůdců není. Vlhko využili plzáci, kteří se z okolní vegetace přemisťují do porostů a škodí především na okrajích. Molice zůstává nejpočetnějším škůdcem, v některých místech zůstává více dřepčíků. Koncem léta se začínají k povrchu přesunovat drátovci. Vlhké počasí podporuje výskyt pochmurnatky.
Na většině sledovaných lokalit se daří držet pod prahem škodlivosti, počasí je příznivé, při zanedbání ochrany se může rychle přemnožit. Hlavním zdrojem jsou molice ze zelenin, napadené porosty zaorat co nejdříve po sklizni. Monitoring – dospělci a vajíčka na spodní straně listů, při masovém přeletu jsou dospělci všude v krajině. Nezaměňovat s molicí skleníkovou (je menší a bez tmavých skvrn na křídlech), škodí ve sklenících, ale na polích se téměř nevyskytuje. Ochrana – v závislosti na početnosti
dospělců. U molice je důležité ošetřit co největší plochu spodní části listů, nekvalitní ošetření (např. nevhodné trysky s velkými kapkami) rozhoduje o odlišnostech v napadení sousedících porostů různých pěstitelů.
Početnost v závislosti na ochraně a přítomnosti lapacích rostlin v krajině v podobě vzešlých výdrolů řepek nebo hořčice v meziplodinách. Vyšší škodlivost lze očekávat cca do konce srpna, kdy se přesunou postupně na výdrol řepky a vysetou hořčici.
Monitoring – dospělci zpravidla na vrchní straně listů, za nepříznivého počasí se mohou ukrývat u kořenového krčku. Přítomnost prozradí požerky na litech. Ochrana – v závislosti na počtu dospělců. Za vysokých teplot je nižší účinnost přípravků, mechanickou barierou je zakrytí sítěmi. K naředění početnosti lze použít lapací rostliny, ale nesmí být napadeny molicí. Ponechání výdrolu řepky a výsev hořčice (meziplodiny) na pozemcích, kde se nepěstuje brukvovitá zelenina, odláká část dospělců od porostů zelenin.
Drátovci se stěhují postupně k povrchu, začíná podzimní perioda škodlivého výskytu. Monitoring – půdní výkopky nebo vyrýpnout rostlinu i se zeminou. Ochrana – citlivé plodiny (brambory, kořenová zelenina…) z pozemků s drátovci sklidit přednostně co nejdříve, čím déle zůstanou na pozemku, tím vyšší bude procento škod.
S úbytkem škůdců je v porostech minimum užitečných organismů. Na lokalitách se mšicemi jsou občas larvy a kukly pestřenek, mšicomaři a jejich hyperparazitoidi.*
Zdroj: VÚRV
