Zásady regulace nepůvodních druhů určují na celostátní úrovni cíle, stanovují postupy a vymezují prioritní území pro regulaci konkrétních invazních druhů vedoucí, v závislosti na dopadech daného druhu na životní prostředí i charakteru jeho rozšíření, k uvedené eradikaci, kontrole nebo izolaci populace invazního nepůvodního druhu. Současně, ve své podkladové části, shrnují zásady regulace aktuální poznatky o biologii druhu, jeho rozšíření v ČR a také efektivních metodách jeho regulace včetně dostupných informací o finančních nákladech.
V případě provádění zásahů vůči invazním nepůvodním druhům je zapojení vlastníků, resp. nájemců a uživatelů pozemků (včetně zvláštních užívacích práv, jako je právo myslivosti či rybářství) dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody krajiny, vztaženo k "běžné péči" o pozemky v rozsahu, v němž je taková opatření schopen provádět a lze je spravedlivě požadovat. Co se rozumí "běžnou péčí" se liší dle druhu a způsobu využití pozemku, ale i podle charakteru hospodařícího subjektu, povinností a oprávnění, kterými disponuje atp. Kupříkladu státní organizace zajišťující správu pozemků nebo obecní a městské organizace pečující o zeleň disponují zpravidla potřebnou technikou nebo oprávněními k profesionálnímu použití prostředků na ochranu rostlin (nebo subjekty s takovým oprávněním pro běžnou péči o pozemky zasmluvňují) a v jejich případě tedy bude rozsah opatření realizovaných v rámci "běžné péče" odlišný (vyšší) oproti jednotlivým fyzickým osobám.
Tvorbu zásad regulace zajišťuje v souladu s § 13h odst. 1 ZOPK Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“), přičemž návrh zásad je vytvářen prostřednictvím odborných subjektů (vědeckých pracovišť) a projednáván Společnou meziresortní komisí pro nepůvodní a invazní nepůvodní druhy, složené ze zástupců MŽP, Ministerstva zemědělství, jejich odborných a kontrolních rezortních organizací a zástupců akademické sféry. V neposlední řadě je návrh zásad regulace v souladu s § 13k odst. 1 ZOPK a čl. 26 nařízení zveřejňován k připomínkám široké veřejnosti. Zásady regulace jsou vydávány MŽP jako ústředním orgánem ochrany přírody odpovědným za naplňování nařízení a mohou být v souvislosti s rozvojem vědeckého poznání aktualizovány.
„Bližší podmínky uplatňování zásad regulace budou v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny stanovovány na regionální úrovni místně příslušnými orgány ochrany přírody. To znamená, že je budou vydávat krajské úřady, správy národních parků, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nebo újezdní úřady, a to formou opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy pak budou aplikovat priority určené zásadami na celostátní úrovni a specifikovat konkrétní lokality či území, tedy konkrétně kde a případně kdy se má se systematickou regulací či eradikací v daném regionu začít.“ Představuje navazující krok orgánů ochrany přírody vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP Michal Servus.
K realizaci zásahů vůči invazním nepůvodním druhům lze využít dotačních programů MŽP, konkrétně Operačního programu Životní prostředí 2021-27 prostřednictvím aktivity 1.6.1.3 a národních programů Program péče o krajinu a Program obnovy přirozených funkcí krajiny, více zde.*
Zdroj: MŽP
