Chladný začátek týdne škůdcům nevyhovuje, vydatnější srážky mohou omezit již tak nízký výskyt. Naopak oteplení koncem týdne nad 20 °C může iniciovat hromadné líhnutí a migraci hmyzu, důležité je proto nepodcenit monitoring. Škody jsou zatím lokální, rizikoví jsou dřepčíci, květilky, drátovci a třásněnky. Naletuje mšice maková a zakládá první kolonie.
V chladném počasí se projevují výrazněji rozdíly ve fenologii a v sumě efektivních teplot (SET) potřebných pro vývoj škůdců mezi lokalitami. Obdobné je to s přeletem do porostů, půldenní oteplení může rozhodnout o tom, že v jedné oblasti je překročen práh škodlivosti, zatímco v sousední nemusí být na poli žádný škůdce. Teplá jižní Morava je s výskytem škůdců o něco napřed.
U brukvovité zeleniny se výskyt škůdců podobá minulému týdnu, objevují se dřepčíci, vajíčka a larvy květilek. Vrtalek ubylo, ale může to být pouze nepříznivým počasím. Přítomnost prvních parazitoidů zápředníčka signalizuje jeho brzký výskyt. Na časných výsazech se může projevit poškození larvami krytonosců a dřepčíka olejkového. Létají první bělásci, ale vajíčka zatím
nekladou. Pokud je to možné, doporučuje se nechat porosty co nejdéle zakryté netkanou textilií (mechanická bariéra).
Na cibuli jsou dospělci a nymfy třásněnek, přibývá dospělců i snůšek mandelinky bramborové, na řepách se vyskytují první mšice makové. Listy hrachu zoubkují listopasi, na chřestu se vyskytují dospělci a vajíčka chřestovníčka obecného. V zemi škodí drátovci. Po deštích se zvýší výskyt plžů.
Zdroj: VÚRV*
