Mrazy v předchozím období napáchaly škody na ovocných stromech, dalšími riziky v příštím období budou rozvoj chorob a škůdců. Příznivé podmínky po oteplení nastanou pro vývoj obalečů, a to obaleče jablečného a obalečů jabloňového, zimolezového, švestkového a východního. U všech druhů se blíží termín začátku letu dospělců a tím také období páření a kladení vajíček. Doporučujeme vyvěšení feromonových lapačů tam, kde to ještě nebylo provedeno, aby byla zajištěna signalizace přítomnosti výše uvedených druhů a zjištěna jejich početnost na dané lokalitě.
Pro obaleče jablečného je prahem škodlivosti přítomnost 2–3 motýlů na lapač za 3 dny, případně 2 a více vajíček na 100 náhodně zvolených plodech a přilehlých listech. Pro obaleče zimolezového (ve vegetačním období, 1. generace) je prahem škodlivosti přítomnost 5 motýlů na lapač za týden a nebo poškození 3–5 % růžic, pro 2. generaci – více než 3 živé housenky na
100 růžic nebo 15 a více housenek na 100 sklepaných větví před zakuklením 1. generace nebo bylo-li nalezeno 1–2 % plodů nebo 5–10 % letorostů napadených housenkami 2. generace (více na Rostlinolékařském portálu). Obaleč jabloňový bývá regulován zásahem proti předchozím druhům.
Pro obaleče východního není práh škodlivosti stanoven, 1. generace je méně významná a nutné je sledovat především výskyt motýlů 2. a 3. generace. Využívají se feromonové lapače a ošetření se doporučuje provést za 6-8 dní po vrcholu náletu a pak zopakovat za 10 až 14 dnů. V případě použití ovicidních přípravků je ošetření indikováno již při vrcholu letu dospělců.
Pro obaleče švestkového Rostlinolékařský portál práh škodlivosti nestanovuje, v literatuře je uváděno riziko škodlivých výskytů při záchytu 10 a více motýlů v lapači za 3 dny.
Teplé a vlhké počasí vytvoří vhodné podmínky pro infekci a šíření bakteriální spály. Patogen napadá všechny druhy jádrovin – jabloně, hrušně i kdouloně a z okrasných dřevin zejména hlohy. Do rostlin proniká přirozenými cestami jako jsou průduchy a blizny, nebo poraněními způsobenými hmyzem nebo mechanicky. Kritické období nastává od fáze kvetení, kdy dochází k šíření nejen větrem a deštěm, ale zejména včelami a ostatním hmyzem.*
Autor: doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.
Zdroj: Agrorisk
