Tento díl bude věnován severoamerickým hvězdnicím, které se v zahradní kultuře objevují již o poznání méně často než druhy, o kterých byla řeč v předchozím díle. Snad s určitou výjimkou, kterou můžeme začít.
Jde o Aster lateriflorus (L.) Britton. (dnes jako Symphyotrichum lateriflorum (L.) Á. Löve & D. Löve). Roste ve východních oblastech Severní Ameriky, na slunných i polostinných místech, pasekách, okrajích lesů, volnějších křovinách apod. Dává přednost spíše sušším, resp. ne úplně vysychavým, ale také ne příliš vlhkým půdám. Jde o trsnatý druh, který se obvykle nijak agresivně nerozrůstá do okolí. Rostliny vynikají obrovským množstvím drobných květenství, kdy jazykovité plátky úboru jsou bílé, a trubkovité kvítky terče postupně získávají tmavě růžovo-purpurové zbarvení. Listy jsou úzké, kopinaté, ve většině případů načervenalé až tmavě purpurově červené (podle odrůdy). Právě díky relativně méně obvyklému, nápadnému zbarvení listů, které hezky kontrastuje s masou bíle-purpurových úborů, jde o ceněné zahradní trvalky. Pěstování v kultuře je snadné. Rostlinám vyhovuje zejména slunné stanoviště (kde se nejlépe barví), ale dobře rostou také v polostínu. Stačí jim normální zahradní, spíše nevysychavá půda a dobře se hodí i do výsadeb mulčovaných štěrkem. V nabídce je několik kultivarů, např. Horizontalis (někdy uváděný i jako A. lateriflorus var. horizontalis), který je o něco kompaktnější a nápadný horizontálněji spořádanými výhony. Pěstují se také např. Chloe, Buck´s Fizz, Lady in Black, Bleke Bet či Prince. Posledně jmenovaný ale, alespoň podle zkušeností z výsadeb v botanické zahradě, roste poměrně špatně a není nijak dlouhověký (oproti ostatním). K druhu je rovněž řazen kultivar Coombe Fishacre, vyšlechtěný kolem roku 1920 ve Velké Británii. Někdy je ale uváděn i jako kříženec A. lateriflorus a A. novi-belgii.
Text a foto Ing. Petr Hanzelka, Ph.D., kurátor sbírek trvalek a okrasných trav, Botanická zahrada hl. m. Prahy
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2023.
