V období 2018–2022 byly hodnoceny tři skladby vegetačního souvrství pro ozelenění tramvajového pásu s použitím rozchodníkového koberce. První hodnocená skladba s retenční vrstvou ze syntetického recyklátu primárně zajišťuje tlumení hluku a vibrací z provozu tramvajové tratě. Hlavní složka druhé skladby je hydroakumulační deska minerální plsti kombinovaná s nízkou vrstvou minerálního substrátu. Třetí skladba má vyšší vrstvu minerálního substrátu, která zajišťuje dobré podmínky pro suchovzdornou vegetaci.
Klasický způsob ozelenění tramvajového kolejového svršku je jeho zatravnění. Pro přípravu vegetační vrstvy s výškou kolem 10 cm se používají trávníkové substráty na bázi písku a zeminy, na které se pokládá trávníkový koberec. Výhodou tohoto ozelenění je snížení hlučnosti (zakrytí pražců vegetačním substrátem), dále snížení prašnosti a zadržení srážkové vody v městském prostředí. Nevýhodou je nutnost zavlažování trávníkového porostu v období s nízkým srážkovým úhrnem, potřeba intenzivního hnojení a nutnost sekání trávníku.
Alternativou je použití suchovzdorných rostlin – rozchodníků (rod Sedum), nízkých trav rodu Festuca (F. ovina, F. cinera) a vegetačních souvrství, které vycházejí ze zkušeností při zakládání extenzivních střešních zahrad a obsahují drenážní nopové fólie, hydroakumulační desky, minerální substráty a předpěstované rozchodníkové koberce. Porost se nemusí zavlažovat a sekat, intenzita hnojení suchovzdorných rostlin je proti travnímu porostu třetinová. Předpokládá se minimální údržba, jednoroční odstranění odpadků z porostu a náletu plevelných rostlin.
V méně příznivých podmínkách pro pěstování suchovzdorných rostlin (vlhčí podmínky, nepřímé sluneční světlo) je možné využít přirozené sukcese, náletu výtrusů mechů. Případně se mechy mohou do porostu aplikovat výsevem výtrusů, hydroosevem (spolu se semeny rozchodníků a nízkých trav. Pro přímý výsev výtrusů jsou vhodné mechy ze skupiny vyskytujících se na bazických skalách, sutích a betonových stavbách (např. rod Schistidium) a ze skupiny terestrických mechů (např. Bryum argenteum). Investoři ale zpravidla z estetických důvodů preferují ozelenění vyššími suchovzdornými rostlinami.
Tramvajové tratě představují specifický biotop, ve kterém se rostlinná společenstva musí adaptovat na specifické podmínky spojené s vysokou mírou mechanické zátěže, vysycháním vegetační vrstvy, přítomností znečišťujících látek v substrátu v podobě mazacích olejů, těžkých kovů a solí (Wilkomirski et al. 2012). V této souvislosti vyzdvihují Sikorski et al. (2018) význam nízkonákladových řešení zelených tramvajových pásů při dodatečném ozeleňování měst z hlediska adaptace městského prostředí na nastupující klimatickou změnu.
Text a foto Ing. Martin Dubský, Ph.D., Ing. Marian Šinko, Ph.D., VÚKOZ, v. v. i., Průhonice
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2023 s tématem měsíce Realizace a údržba zeleně.
