Otestovat v praxi uzavřený cyklus hospodaření se rozhodli vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ve spolupráci s českým výrobcem biopotravin odborníci vyvíjí novou funkční potravinu. Odpad z její produkce plánují přeměnit na půdní substrát a část krmiva pro prasata nebo drůbež. Získané živiny tak mohou vracet zpátky do životního prostředí.
„Rádi bychom napomohli změnit myšlení lidí. Chceme farmářům nabídnout jednoduchý a finančně dostupný model hospodaření, kterým by se mohli inspirovat,“ řekla o projektu jeho vedoucí Sylvie Skaličková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU.
Příštích pět let budou vědci spolupracovat se společností PRO-BIO, která je jedním z největších výrobců biopotravin v Česku. Ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku firma ekologicky hospodaří na více než 350 hektarech půdy. V rámci společného projektu vznikne nová, takzvaně funkční potravina. Jaká přesně, ale zatím vědci neví. „Ve hře je pečivo, různé pochutiny, kaše nebo granola. Zkoušet budeme cereálie i luštěniny. Základem může být bio špalda, pohanka, ječmen, žito, hrách nebo čočka,“ vyjmenovala vědkyně.
Nutriční obohacení výsledného produktu má zajistit proces fermentace. „Je to pro nás stěžejní část výroby, kdy jsme schopní z běžné suroviny – například zmíněné špaldy nebo hrachu – která má určité chemické složení, vytvořit za pomoci mikroorganismů surovinu, která bude mít například větší zastoupení proteinů nebo minerálních látek. Tyto živiny přitom budou díky fermentaci pro tělo lépe vstřebatelné,“ vysvětlila Skaličková.
Veškerá produkce sortimentu firmy PRO-BIO pochází z certifikované ekologické produkce. Mlýnský odpad ze zpracování cereálií i luštěnin proto mohou vědci bez obav přetvořit v krmivo pro hospodářská zvířata nebo ho navrátit do půdy jako zdroj živin.
„Máme v podstatě tři cíle. Při mlýnském zpracování se až třetina z celkového množství suroviny dostává do odpadu a nám jde o to, jak ho využít. Ne každá surovina bude vhodná do krmiva, ne každá se bude hodit jako substrát pro návrat živin do půdy,“ řekla Skaličková. Ideální proto podle ní bude prozkoumat všechny cesty.
V případě krmiva pro prasata nebo drůbež je hlavním cílem to, jak zajistit, aby byly živiny z odpadu pro zvířata dobře stravitelné. „Mlýnský odpad se v současnosti zvířatům krmí, není to tak, že by se vyhazoval. Problém ale je, že je z většiny tvořen vlákninou, která je při průchodu trávicím traktem v závislosti na obsahu jednotlivých složek trávena jen omezeně,“ upozornila vědkyně. Odborníci se proto pokusí za pomoci mikroorganismů upravit vlákninu tak, aby se přeměnila na proteiny a z odpadu by se tím stala bílkovinná složka krmiva. „Farmář by potom nemusel tolik krmit například sójou, což je běžné bílkovinné krmivo, za kterým je ale poměrně výrazná uhlíková stopa,“ dodala Skaličková.
Producenti mlýnského odpadu by pak takto upravené krmivo mohli nabízet jiným farmářům nebo ho, jako v případě partnerské firmy, využít sami pro vlastní chovy.
Nevyužitý zbytek surovin by následně mohl zamířit na ekologicky obhospodařovaná pole. „I v případě kompostu nějakou dobu trvá, než se vláknina rozloží. Naše vize je dělat to trochu řízeně a proces rozkladu urychlit,“ řekla Skaličková. Výsledný substrát chtějí vědci zkombinovat s mikroorganismy, které zlepšují kořenový systém i celkový stav pěstovaných rostlin, a tímto způsobem navracet do půdy živiny a také zlepšovat výnosnost plodin.
Projekt TAČR je zatím na počátku. Před sebou mají odborníci práci v laboratořích na MENDELU, nádobové i polní pokusy a experimenty na prasatech. V závěru je pak čeká samotný transfer technologie do velkovýroby.*
Zdroj: MENDELU
