Výsadbě stromořadí mezi obcemi Dachov a Ležáky na Chrudimsku na památku obětí osady Ležáky z roku 1942 dnes přihlížela Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, poslední přeživší z nacisty vypálených Ležáků. Dnes se do výsadby stromů podél půlkilometrového úseku silnice mezi poli zapojily desítky lidí, zjistila na místě ČTK. Za každou oběť bude vysazen jeden ovocný strom, celkem tedy 53 dřevin, z toho 42 jabloní a 11 hrušní.
"Za pomocí rodiny jsme vysadili dva stromky. Nečekala jsem, že tu bude tolik lidí. Když vidíme, co se děje na Ukrajině, o to větší důvod je si Ležáky připomínat," řekla ČTK třiaosmdesátiletá Doležalová.
Krátce po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 Doležalová napsala otevřený dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Apelovala na něj, aby zastavil válku na Ukrajině. Se sestrou Marií byla téměř před 80 lety vybrána na poněmčení, zůstaly tak jediné ze všech ležáckých dětí a obyvatel Ležáků, kteří druhou světovou válku přečkali.
"Na události v Ležákách si samozřejmě nemohu pamatovat, tehdy mi byli tři roky, ale mám v sobě pocit, jako bych to zažila. Celý život si to nesu s sebou, pořád o tom přemýšlím," řekla Doležalová.
Stromořadí naváže na původní ovocnou alej z poválečné doby 20. století. "Báli jsme se, že bude pršet, ale je krásně pod mrakem, počasí je na sázení stromů přijatelné. Odhaduji, že přišlo asi sto lidí, nejen z Dachov, ale i z Hlinska, Nasavrk a dalších míst," řekl dopoledne ČTK organizátor akce, šestadvacetiletý Josef Ročeň.
Podle něj má akce několik významů, kromě uctění památky obětí Ležáků je i příležitostí k setkání lidí po letech koronavirového omezení kontaktů. "Za dospělou osobu Ležáků vysazujeme jabloň za děti hrušně. Stromy jsou od sebe 7,5 metru, všechno se dělá ručně. Máme také zatloukače, který pomáhá lidem zatloukat kůl ke stromu. Kdo se podílí na sázení, získá certifikát, že strom je jeho. Většina stromů je už vysazená, poslední si vysadí v pondělí 3. dubna ZŠ Miřetice," řekl Ročeň.
Výsadbu finančně podpořila Nadace Partnerství z grantového programu Sázíme budoucnost. "Historie Ležáků je mi blízká i z toho důvodu, že mí předci se osobně znali s oběťmi. Pozemky, na kterých má být alej, patří z větší části mým příbuzným," uvedl Ročeň.
Strom si dnes přišel vysadit i Rostislav Horák z Dachov. "Nápad se mi libí, nejen proto, že v dnešní době, kdy na Ukrajině zuří válka, je důležité si tragédii v Ležákách připomínat, ale i z toho důvodu, že tu bude opět pěkná alej. Vyhlazení Ležáků mezi místními stále rezonuje. Bydlíme blízko, prarodiče to pamatovali, viděli, když vesnice hořela. To, co se děje na Ukrajině, je podobný princip jako tehdy," řekl ČTK Horák.
Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Stalo se to necelý měsíc po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Nacisté 24. června v Pardubicích zavraždili 33 dospělých obyvatel Ležáků. Dalších pět lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct ležáckých dětí odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, které byly poslány do Německa na převýchovu, bylo jim jeden a dva a půl roku. Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, je poslední přeživší z Ležáků. Její sestra již zemřela.
Osadu Němci vyrabovali, vypálili, srovnali se zemí. Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.*
Zdroj: ČTK
