Cílem předložené práce byl výzkum technik zakládání počátečních explantátů a in vitro množení vybraných odrůd slivoně ze dvou pomologicky odlišných skupin, a to švestky subsp. oeconomica, kde byla jako modelová zvolena odrůda Gabrovská, a renklódy subsp. italica, zastoupené odrůdou Wazonova. Takto získané poznatky budou v rámci těchto ovocnářsky významných peckovin využity pro in vitro chemoterapii proti fytoplazmě Candidatus Phytoplasma prunorum, která způsobuje evropskou žloutenku peckovin (ESFY). Pro indukci multiplikace bylo testováno růstové médium Murashige & Skoog obsahující 1, 2 nebo 4 mg/l 6-benzylaminopurinu. Nejrychleji se výhony množily při koncentraci 2 mg/l.
Slivoně (Prunus domestica L.) se botanicky a na základě plodových znaků rozdělují na pravé švestky, pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky (Mareček & kol. 2001). Jedná se o rozsáhlý a značně heterogenní ovocný druh s velkým komerčním významem, a to zejména v oblastech mírného pásma. Druh je pravděpodobně hybridního původu. Převažuje názor, že vznikl hybridizací mezi trnkou (Prunus spinosa L.) a myrobalánem (Prunus cerasifera Ehrh.) v oblasti Přední Asie. Ve střední Evropě má pěstování zástupců tohoto druhu dlouhou a bohatou tradici. Značnému rozšíření mezi kulturními ovocnými druhy pravděpodobně v minulosti napomohlo i množení a přenášení na nová výsadbová místa z odkopků vyrůstajících v okolí pravokořenných stromů. Jednotlivé odrůdy a genotypy slivoní se značně liší v plodových a vegetativních znacích.
Text a foto Ing. Jiří Sedlák, Ph.D., Mgr. Matěj Semerák, VŠÚO Holovousy s. r. o.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 3/2023.*
