Podle klimatických modelů by se oblast Podkrušnohoří měla v budoucnu připravit na zvyšování teploty, delší období vedra, častější období sucha i přívalových srážek, bouřek a krupobití. Na semináři pořádaném Nadací Partnerství a Paktem starostů a primátorů v Karlových Varech zástupci dvou desítek obcí probírali možnosti, jak tyto problematické situace zatěžující zdraví obyvatel i obecní rozpočet lépe zdolávat.
K nejčastěji skloňovaným řešením patřil návrat zeleně a vodních prvků do krajiny i měst, práce s dešťovou vodou, snižování množství zpevněných povrchů i technická opatření na budovách jako stínění či pasivní chlazení. Průměrná roční teplota se podle Martina Andera z Nadace Partnerství obecně v České republice od roku 1961 zvýšila o 2 °C a nejvíce se to projevuje v měsících prosinec, leden, červenec a srpen. Loňský rok byl na Karlovarsku oproti průměru z let 1991 až 2020 spíše teplejší a co se týče úhrnu srážek spíše sušší. Do budoucna pak můžeme počítat s navýšením počtu tropických dnů s teplotami nad 30 °C, prodlužováním období bez dešťů, častějšími bouřkami, prudkými lijáky, krupobitím či přírodními požáry.
Důsledky těchto změn region a jeho obyvatelé pociťují již dnes. V červenci loňského roku byl podle Českého hydrometeorologického ústavu téměř na všech řekách v kraji průtok označen za sucho. Nelze si nevšimnout, že období bez srážek se podepisuje na žloutnutí trávníku, usychání vzrostlých stromů a předčasném opadávání jejich listů.
Sucho v krajině ovlivňuje množství zemědělské úrody, výskyt škůdců v lesích či erozi půdy. Vlny veder pak mohou dopadat na zdraví obyvatel, zejména seniorů a dlouhodobě nemocných, zatěžují domácnosti i obecní rozpočet vyššími náklady na chlazení. Přívalové srážky zase působí škody na majetku a infrastruktuře, přetěžují splaškovou kanalizaci a čistírny odpadních vod či splachují bahno z polí do obcí.
„Stále častěji se s kolegy shodujeme na tom, že odolná krajina i města se v budoucnu neobejdou bez dostatečného množství zeleně a vodních prvků, které přirozeně chladí své okolí. V zástavbě je potřeba pracovat na zlepšení hospodaření s dešťovou vodou, tak abychom ji zasákli v místě spadu a nenechali odtékat pryč kanalizací. Nutností bude snižovat počty zpevněných povrchů, jako je beton či asfalt, které se přehřívají, a nahrazovat je travnatými plochami,“ konstatoval M. Ander. Podle něj by se už při zadávání nových projektů či rekonstrukcí měly objevit požadavky například na akumulační nádrže na dešťovou vodu, vegetací porostlé střechy či fasády či parkoviště umožňující vsak dešťové vody. U budov pak odborníci doporučují vsadit na světlé povrchy, které oproti tmavým méně hromadí teplo, či umístit na střechu fotovoltaiku. Panely totiž dopadající sluneční energii využijí k výrobě elektřiny a jejich povrchová teplota je nižší než teplota běžné střechy. Ke stínění je vhodné využít vnější žaluzie, slunolamy, markýzy a ponechat v okolí domu vzrostlé stromy.*
Zdroj: Nadace Partnerství
